Smrt těla už není problémem - pokud máte dostatečný svazek bobřích koží nebo jejich aktuálních ekvivalentů. Osobnost je pravidelně zálohována a tak je opravdu jenom otázkou peněz, zda a jak rychle je pro ni zařízen obal (cizí nebo naklonovaný, ono to je jedno...) a jak rychle je do něj tato osobnost nahrána.

Omon Krivomazov byl malým chlapcem s velkým snem stát se kosmonautem, dostat se do vysněných dálav vesmíru, alespoň na chvíli...

"Vemte jednoho trpaslíka, tucet soudků s pivem a hospodu plnou lupičské chátry. Dobře promíchejte trpaslíka s alkoholem, a přisypejte jednu nevhodnou poznámku. (Nedoporučuje se osobně, vyšlete momentálně nejméně oblíbeného učedníka.)" - úryvek z ranhojičské ročenky

Podivný regiment nazývá se nejnovější česky vydané dílo páně Pratchetta; v originále je to Monstrous Regiment a přímo v textu najdeme toto spojení přeloženo jako regiment obludný. Aniž bych chtěl jakkoliv snižovat překladatelské kvality Honzy Kantůrka, domnívám se, že vůbec nejsprávnější by bylo adjektivum šeredný - a jestli na to nezapomenu, než se tímhle článkem propíšu na konec, ještě vysvětlím proč.

Nakolik si vzpomínám, prvním opusem Simona Hawka, který u nás vyšel, byl v roce 1992 nebo tak nějak román Batman: Honba za fantómem. Přesně vám to nepovím: tu knihu jsem už dávno komusi věnoval, nebyla nic moc a jenom zabírala místo v knihovně. Třetím byla před několika lety nevímkolikadílná fantasy sága; o té vám neřeknu, ani jak se jmenovala (myslím, že to bylo cosi se sluncem, ale přísahat bych na to nemohl), neboť v té době už jsem se o tlusto- a mnohašpalkové fantasy série přestal zajímat: lezou do peněz a až na řídké výjimky jsou všechny na jedno brdo. No, abych jejich autorům nekřivdil - možná na dvě až tři brda, ale víc určitě ne. 

Tak nám zdražili Ikáryji, paní Müllerová... - a to ještě není to nejhorší; koneckonců se to dalo čekat. Není to poprvé a nejspíš ani naposled, nehledě k tomu, že v porovnání s jinými Ikarie byla - a vlastně pořád ještě je - zázračně levným časopisem. Na druhou stranu nynější cenový skok činí zatraceně zpupných 34.5 % a jeho zdůvodnění v úvodníku ("za všechno může vedení firmy") vyznívá poněkud trapně, jakkoli může být i pravdivé... 

Harry Harrison se narodil v roce 1925. Za druhé světové války sloužil u amerického letectva - a to dokonce u tehdy nejlepší americké techniky. Balistické počítače tehdy byly mechanické - reléové a elektronkové stroje byly spíše prototypy, než sériovými výrobky. A právě ty mechanické balistické počítače byly něco, co Harry Harrisonovi přirostlo k srdci.