"Adaptace několika dílů knižní série o sovách, které jsou uneseny zlými sovami, pak utečou, najdou hodné sovy a zúčastní se jejich bitvy se zlými sovami." Po nadšené Matově recenzi si můžete přečíst názor z druhé strany...

Zpočátku naivní a předvídatelná upírština (Označená, první díl série Škola noci) začíná nabírat děj (Zrazená), který se rozvíjí hned v několika rovinách (Vyvolená). Jak jsem zjistila v jednom nejmenovaném kadeřnictví, Zoe Redbirdová je populární i u dívek a žen, které už překročily onen pomyslný práh náctiletosti.

Je štědrý den dva roky po válce a z nádraží města Chrud odjíždí uzavřený vlak s maličkými okýnky směrem na východ. Kam přesně jede a vede-li jeho cesta do záhuby nebo k nejisté naději zůstává otevřeno. V románu Jana Poláčka vlastně ani tolik o ukončený příběh nejde. Ani doba a prostor, do něhož je zasazen, nejsou tím nejdůležitějším.

Ukončete, prosím, výstup a nástup, dveře se zavírají. Linka směrem Noční strana je připraven k odjezdu, příští stanice: Hodný, zlý a nevyzpytatelný. A ještě něco, dámy a pánové. Držte si klobouky, bude to jízda. Cože? Že naprosto netušíte, kam to jede? Že jste předchozích devět zastávek série o Johnu Taylorovi prospali? No nevadí, uděláme si takový malý orientační rychlokurz a než vystoupíte, budete mít informační minimum k přežití. Protože cestujete na místo, kde na zatoulané ovečky nečekají jen vlci.

Postapo má mnoho tváří. Můžete spatřit tu naturalisticky drsnou z filmu 28 dní poté, americkým patriotismem přeplněnou tvář Pošťáka nebo poznat romantický Vodní svět. V knihách můžete se zkázou bojovat po vzoru Wyndhamových hrdinů Dne trifidů, stejně jako lze podléhat zoufalství jako ústřední dvojice McCarthyho Cesty. Nebo je možné obrátit se k Bohu a hledat vysvětlení a spásu v náboženském životě. Jenže ve světě, kde Nietzscheho „Bůh je mrtev“ do zemského povrchu vypálily jaderné hlavice, je těžké uvěřit v cokoliv jiného než ve zkázu. A protože žít je třeba a věřit také, služebníci Dea irae/Boha hněvu se klanějí tomu, co je nezpochybnitelné.

Hloupý Honza s sebou vždycky dostal raneček buchet a ve světě si našel nějakou skvělou princeznu, která uměla vařit, uklízet a naštěstí toho moc nenamluvila. Sarden vyrazil do světa vyzbrojen pouze zápalem a chutí udělat něco nového a neokoukaného pro své čtenáře. A místo princezny si domů dovedl autory...

Dej nadväzuje na koniec prvého románu: po zničení kúzlami opantanej avarskej skrýše Kirtu a po zlikvidovaní diabolského veľkňaza Jugura sa Rogan naplno púšťa po ceste svojho osudu, ktorej cieľom je ovládnuť mocný Krvavý oheň, vyhnať prisluhovačov zlého Belboha zo svätyne na Kančej hore a s konečnou platnosťou pokračovať v odkaze svojich predkov a stať sa mocným černokňažníkom.