Obrázek uživatele Marek Mika

Historie

Členem již
5 let 9 měsíců

Moje příspěvky

Komiksu Nanits chronicles od dvojice Kaločai–Petrus jsem po pár stranách zcela propadl. A to jsem původně dle obálky očekával jen další vodopád barviček, jemuž bude chybět ta potřebná temnota. Mýlil jsem se. A mýlil jsem se rád.

"Nemůžeš vytvořit povedený dějepisný komiks!"
"Hold my Uranium 235," ozvali se tři francouzští gentlemani.

Jedině v Japonsku. Je jednoduše nemyslitelné, aby příběhy Džundži Itóa vznikly kdekoliv jinde než v zemi s tak bohatou kulturou přírodních náboženství, v zemi herní série Resident Evil (Biohazard – mrk mrk) nebo Silent Hill. 

Nový komiksový Zaklínač připomíná sidequest své herní předlohy. Začíná obyčejně, naznačí komplikovanější zápletku, pokračuje vyšetřováním, vyvrcholením a končí zpochybněním voleb.

Málokdy se stane, abych po dočtení komiksu měl chuť ihned jej založit do horní poličky. Do společnosti Dlouhého Halloweenu, Kameňáku nebo Ticha. Tři Jokeři se tam už už sápali a zastavil je pouze nedostatek místa. Nastalo dilema. Snyderův kánon musel zůstat pohromadě, měl jsem tedy přesunout Halloween, Ticho... Nebo snad Kameňák? Ne, nikoho z nich jsem vyměnit nemohl. Ale bylo to jen o fous. Aniž bych si to plně uvědomoval, v tu chvíli jsem nového Batmana podvědomě umístil do žebříčku. Freud by měl radost...

Tohle by snadno mohla být jedna z těch recenzí, které se svým rozsahem blíží délce hodnoceného díla. Tak to vezměme hopem.

Nikdy jsem netušil, že potřebuji Batmana z přelomu 19. a 20. století, dokud jsem jej nedostal. A to byl jen první šok z celé řady.

Kdo je větší legendou DC? Bruce Wayne, nebo Frank Miller?

Pozitivní energie, přátelství a happy end. Tak přesně tyto věci nenajdete v knize Meziskok, ale za ní. Jedná se o první knižní vydání čtyř povídek Jakuba Zahradníka, učitele českého a anglického jazyka (tou dobou působícího na Gymnáziu Kladno), k němuž by pravděpodobně nikdy nedošlo, nebýt entuziazmu blízkých přátel a několika studentů, kterým přišlo škoda, aby vlastní práce člověka tak nadšeného do literatury zůstala ležet v šuplíku.

Pamatujete na poslední "Čteme si"? Tak díky zmíněnému digi-půstu mi rychlost zkonzumovaných textů stoupá exponenciálou. Díky tomu je docela dobře možné, že když píšu tyto řádky, vážený čtenáři, složení knih níže má daleko k výslednému výběru. Možná se mě ještě nezbavíte ani příště. Ať žije monopol!

Stránky