POVÍDKA: Monika S. Dvořáková, Teorie jarní relativity

Článek od: Monika Slíva - 01.05.2019

Všechno je relativní, i vnímání času a běhu světa kolem nás. Vždycky záleží na úhlu pohledu a na tom, kdo se dívá. Připravili jsme pro vás skoro s křížkem po funuse, protože zima už je rozhodně dávno pryč, jeden mikropovídkový pohled na střídání zimy a jara, ale doufejme, že i tak si čtení užijete.

 


No dobrá, tak já to vzdávám. Už se s tím prostě nedá nic dělat. Venku svítí sluníčko čím dál víc a teplota už se drží nad nulou dokonce i v noci! Brzy bude po všem. Zase mě zavřou a půl roku o mně nikdo nezavadí ani pohledem.
Má to ale i své světlé stránky. Aspoň na malou chvíli jí zase uvidím a možná se mi povede i letmo se jí dotknout, než se zabouchnou dveře a světlo zmizí.
Mrazivý větře, jak se mi po tobě bude stýskat! Po rychlosti a svistotu, jiskření sněhu a vůni pravé zimy! Tomu se nic nevyrovná!
Snad jen… pohled na ni! Záblesk hledí, až se budeme míjet ve dveřích. Lehké zaškrábání její přezky na mém boku. Chtěl bych s ní jednou být v tandemu a obětoval bych cokoli. Cokoli! I celou sezónu, ale tenhle sen je naprosto nereálný. Asi jako švestkový knedlík a svíčková. Nesmysl!
Míjíme se. Jako noc a den. Jako jestřábí žena a vlčí muž. Potkáme se vždy jen na krátký okamžik. Oba stvořeni pro rychlost, a přece nikdy spolu.  Prchavé okamžiky vzájemné přítomnosti.

*

Dveře do komory se neslyšně otevřely a rozsvítilo se světlo. Vysoký, tmavovlasý mladík opřel snowboard o zeď a natáhnul se do police pro papírovou krabici. Takřka láskyplně z ní otřel prach, a poté co ji postavil na zem a otevřel, vyndal z ní motocyklovou přilbu. Ač nebyla zaprášená, celou ji otřel měkkým hadrem, a pak postavil na zem hned vedle snowboardu.  Uklidil krabici zpět, a jak zvedal přilbu ze země, řemínky vázání na prkně se lehce otřely o plexisklo přilby. A pak už byla tma.

*

Rychlost! Slunce! Teplo! Občas zmoknu, ale to se počítá! Letos byla ta zima vážně k nepřečkání a chvílemi jsem měla pocit, že už se ven nikdy nedostanu. Ale jsem tu a jsem zrozena k jízdě.  A až se budu vracet, nebude to tak těžké, protože tam na mě čeká on…

 

Teorie jarní relativity
Autor: Monika Slíva Dvořáková
Odpovědný redaktor: Martin Stručovský

 

Přidat komentář