Velké vesmírné cykly 09: Heinleinův propletenec

Vydáno: 20 08

Autor článku: Jiří Halama

I takováto může science fiction být.

Bylo by neodpustitelnou chybou minout na naší cestě velkými vesmírnými cykly autora tak významného a povolaného jako je Robert Anson Heinlein.

Podrobněji jsem se jeho raketovému nástupu do hájemství science fiction, ke kterému došlo v srpnu roku 1939 prostřednictvím Campbellem redigovaného magazínu Astounding Science-Fiction, věnoval v osmém pokračování cyklu "Počátky Zlatého věku", který vyšel na Sardenu 11.3.2010. Do jisté míry tedy lze nyní na tento předchozí článek odkázat, a tímto jej doporučuji Vaší pozornosti.

Tedy stručně řečeno již od počátku Heinleinovy tvorby jakoby část jeho díla spadala do konkrétně vymezeného, určeného a definovaného vesmíru budoucnosti majícího svůj vlastní ekonomický, politický, vědecký, kulturní a technický vývoj. Ostatně název "historie budoucnosti" používaný pro takovýto druh literární fikce byl poprvé použit právě v souvislosti s Heinleinovým dílem, a vymyslel jej šéfredaktor Astoundingu Campbell.

Heinleinova "historie budoucnosti" sestává ze tři relativně samostatných částí, které se ovšem do jisté míry částečně doplňují a teprve ve svém komplexu tvoří ucelený obrázek toho, jak si Heinlein naši budoucnost představoval.

- x -

První ucelenou, relativně samostatnou a zároveň nejdůležitější z těchto částí, která je do jisté míry páteří celého cyklu, jsou povídky (celkem devatenáct) a jeden krátký román, jež v češtině souborně vyšly v povídkové sbírce Minulost napříč budoucností. Jednotlivá díla jsou v této sbírce srovnána chronologicky za sebou tak, že prvá povídka "Linie života" se odehrává v roce 1951 a poslední povídka "Černá ovce" se odehrává někdy kolem roku 2100.

V úvodních povídkách cyklu se tak Heinlein zabývá vynálezy, které ve svých důsledcích vedly k letům do vesmíru. Jde zejména o povídku "Musejí být v chodu" odehrávající se v roce 1966 – v té době je veškerý průmyslový rozvoj USA odvislý od funkčnosti tzv.pohyblivých silnic (to jsou v podstatě nám známé pohyblivé chodníky pohybující se ovšem podstatně vyšší rychlostí), přičemž Heinlein v této povídce domýšlí důsledky, jaké by měla stávka zaměstnanců tyto pohyblivé silnice obsluhujících. O něco málo později (rozhodně však před rokem 1978) se odehrává povídka "Občas to někde bouchne" popisující objev paliva vhodného pro vesmírné lety.

V povídce "Muž, který prodal Měsíc" sledujeme životní dráhu bohatého průmyslníka D.D.Harrimana, který veškeré své konání podřídil jednomu velikému snu – přistání člověka na Měsíci. To se podaří v roce 1978, kdy na Měsíci přistane vesmírná loď Průkopník s jednočlennou posádkou.

Ze shora uvedeného lze dovodit, že v Heinleinově fantazii jde technický vývoj kupředu kroky mílovými. Zhruba do roku 2010 (kdy se v USA dostane k moci náboženská diktatura negativně se stavící k letům do vesmíru) ještě sledujeme výstavbu orbitálních stanic kolem Země (povídka "Dalila a kosmický montér"), následně jsou na Měsíci vybudovány vědecké stanice (v jedné z nich dojde v roce 1984 k tragickému výbuchu, jak je zmiňováno v povídce "Černé díry Luny"). V povídce "Kosmický šofér" je již na Měsíci vybudováno několik trvale osídlených sídlišť, a létá se na jiné planety Sluneční soustavy, jako jsou Mars či Venuše (ta je ostatně v povídce "Logika impéria" již trvale osídlena), ovšem i Pluto (povídka "Venčíme také psy"). V roce 2009 se odehraje pokus o vojenský převrat (povídka "Dlouhá hlídka").

Kolem let 2010 až 2015 se v USA dostane k moci náboženská diktatura, která v podstatě stopne veškeré lety do vesmíru (krátký román Jestli to takhle půjde dál). Tato náboženská diktatura se však následně v rámci povstání poražena a oficiálně je ukončena roku 2075 podpisem Úmluvy o lidských a občanských právech.

Chronologicky poslední povídka "Černá ovce" se pak odehrává kolem roku 2100 a setkáváme se v ní s matematickým geniem Andrewem Libbym, který pak sehraje důležitou roli v románu Metuzalémovy děti.

Z děl publikovaných ve sbírce Minulost napříč budoucností je patrno, že ač Heinlein měl obecně vzato jakous takous ucelenou představu, jak by vývoj v budoucnosti mohl vypadat, mezi obsahy jednotlivých děl to však přesto občas zaskřípe. Nejmarkantněji to je vidět v případě krátkého románu Jestli to takhle půjde dál – z něho totiž vyplývá, že byť minimálně po dobu dvou generací byla v jednadvacátém století v USA u moci náboženská diktatura založená Prvním prorokem, přesto v ostatních dílech cyklu jsou na toto období náboženské diktatury odkazy jen minimální, spíše žádné. Lze si dle mého soudu jen velmi těžko představit, že takto dlouho trvající období nesvobody by výraznějším způsobem neovlivnilo děj ostatních povídek. 

- x -

Druhou část Heinleinovy "historie budoucnosti" tvoří relativně samostatný román Metuzalémovy děti. Tento román vychází z předpokladu, že v minulosti někdy kolem roku 1874 byla v USA založena soukromá nadace (tzv.Howardova nadace), jejímž úkolem bylo finančně i jinak podporovat plození dětí mezi osobami, jejichž rodiče či prarodiče se dožili vysokého věku. Cílem této nadace tedy bylo formou křížení mezi osobami vybavenými dispozicí k dlouhověkosti vytvořit postupně skupinu osob dožívající se v plné duševní i tělesné svěžesti v průměru až dvojnásobku věku.

Vlastní děj románu Metuzalémovy děti se odehrává v rozmezí let 2136 – 2211. V roce 2136 již na Zemi žije kolem 100.000 dlouhověkých lidí. Když je existence takto početné skupiny "privilegovaných" dlouhověkých jedinců odhalena, jsou na ně ze strany majoritní společnosti započaty hony a pogromy. Podstatná část (kolem 70.000 jedinců) těchto tzv.členů Howardových rodin se však zachrání tak, že odcizí na orbitě Země zaparkovanou vesmírnou loď Nové obzory (v některých překladech jako Nové horizonty) a s tou se vydají do vesmíru v úmyslu najít novou planetu podobnou Zemi, na níž by se mohli usadit a v klidu žít. To se jim však nepodaří, když žádnou takovouto planetu vhodnou pro trvalé osídlení nenaleznou, a tak se v roce 2211 navrací zpět na Zemi. Mezitím ovšem na Zemi bylo také již odhaleno tajemství dlouhověkosti, a tak návrat členů Howardových rodin se odehraje bez násilí.

Román Metuzalémovy děti bezprostředně navazuje na děj povídky "Černá ovce" - pokud se v této povídce setkáváme s mladým matematickým geniem Andrewem Libbym schopným z hlavy vypočítávat oběžné dráhy asteroidů, v románě Metuzalémovy děti je již tento Andrew Libby zralým mužem, který na palubě odcizené vesmírné lodi Nové obzory (resp.Nové horizonty) odhalí tajemství letů nadsvětelnou rychlostí.

Daleko nejdůležitější ovšem je, že v tomto románě poprvé vystupuje Heinleinovo alter ego Lazarus Long, který se jakožto nejstarší člověk na Zemi (narodil se roku 1912) stává neformálním vůdcem všech členů Howardových rodin.

- x -

Třetí a relativně vedlejší část Heinleinovy "historie budoucnosti" tvoří povídky "Vesmír" a "Zdravý rozum", jež souborně vyšly ve sbírce Sirotci oblohy.

Obě tyto povídky se odehrávají v blíže neurčené budoucnosti na palubě vesmírné lodi Vanguard (z románu Metuzalémovy děti víme, že tato vesmírná loď odstartovala od Země roku 2219 k plánovanému šedesát let trvajícímu letu k Proximě Centauri – krátce po startu ovšem s touto lodí bylo přerušeno spojení a její osud byl neznámý), kdy v mezidobí posádka lodi upadla do barbarství. Nakonec se však posádce podaří loď ovládnou a dokonce s ní přistát na jiné planetě (ani v jedné z obou povídek není přesně určeno, kdy k tomuto přistání dojde, z románu Dost času na lásku však lze zjistit, že k tomuto přistání a osídlení jiné planety dojde někdy kolem roku 3500).

V povídkách "Vesmír" a "Zdravý rozum" Heinlein poprvé v dějinách literatury science fiction koncipuje vícegenerační loď, jejíž posádka z jakéhokoliv důvodu upadne do barbarství – z tohoto pohledu tak byly obě tyto Heinleinovy povídky inspiračním zdrojem pro Aldissův Nonstop, Harrisonův Zajatý vesmír nebo kupříkladu pro Baxterovu novelu "Mayflower II".

- x -

A to mohlo být všechno – lépe řečeno kdyby to bylo všechno, tak by bylo vše v pořádku. Heinleinovi se jako prvnímu (prvá díla vznikla v roce 1939) v historii science fiction podařilo vytvořit skutečně plastický a přesvědčivý obrázek možného vývoje lidstva v příštích více než dvou stech padesáti letech. Navíc tento možný obrázek budoucího vývoje podal z hlediska čtenáře nadmíru přitažlivou formou, která si získala fanoušky science fiction na celém světě. Vždyť když v roce 1966 byla mimořádně cena Hugo udělována nejlepšímu cyklu všech dob, dostala se Heinleinova "historie budoucnosti" do užšího výběru (vedle kupříkladu Burroughsova "Barsoomu", Tolkienova "Pána prstenů" nebo Asimovovy "Nadace") – Heinleinův cyklus sice Huga neobdržel, ale prohrát s Asimovem rozhodně není žádná ostuda.

Možná právě z důvodu tohoto úspěchu, a možná i z důvodu vřele přijatého románu Měsíc je drsná milenka, který se v roce 1966 dostal v kategorii román rovněž do užší nominace na Huga, se Heinlein rozhodl spojit všechny své světy a své knihy do jednoho multivesmíru, v němž by se setkali hrdinové všech jeho děl.

I to by stále bylo v pořádku. Pro tento svůj koncept tohoto multivesmíru (poprvé jej popisuje ve svém románu Číslo bestie) využívá Heinlein již dříve jinými autory použitou konstrukci alternativních vesmírů vycházející z představy, že z hlavní linie vývoje lidstva se na všech důležitých historických meznících odděluji alternativní vesmíry, v nichž významné historické či jiné události proběhly jindy či jinak, a tak celý další vývoj toho kterého alternativního vesmíru se děje odlišně od vesmíru hlavní linie.

Za hlavní linii vývoje lidstva – a tedy za nejvíce prozkoumaný a nejlépe popsaný alternativní vesmír – považuje Heinlein vesmír popsaný ve své "historii budoucnost", pro který je charakteristické, že k prvému přistání na Měsíci došlo v roce 1978. Tento vesmír je podrobně popsán v dílech patřících do cyklu "historie budoucnosti"

Jiným takovým alternativním vesmírem, v němž k prvému přistání na Měsíci došlo v roce 1969, je tento náš vesmír, naše realita, v níž všichni žijeme a v níž si právě teď čteš čtenáři na Sardenu tento přihlouplý článek. V tomto alternativním vesmíru se odehrávají romány Měsíc je drsná milenka (ten se odehrává v roce 2076 a popisuje povstání kolonií na Měsíci proti ekonomickému a politickému útlaku Země), Kočka, která prochází zdí (ten se odehrává v roce 2188 a je v něm líčena snaha všech Heinleinových hrdinů zabránit zániku onoho multivesmíru), a z části i Hvězdná dvojčata (není přesně zřejmo, kdy konkrétně se tento román odehrává, na příslušnost do této linie lze soudit dle hlavní hrdinky, jíž je babička Hazel, která – ovšem ve výrazně mladším věku a pod jinými jmény – je i hrdinkou románů Měsíc je drsná milenka a Kočka, která prochází zdí).

Jiný takový alternativní vesmír je definován tím, že v roce 1952 přistanou jako první na Měsíci Angličané (do tohoto alternativního vesmíru patří román Číslo bestie, jehož děj se odehrává někdy na konci 20.století). Pro nás je tento román velmi důležitý i tím, že v něm poprvé Heinlein uplatňuje svoji koncepci různých alternativních vesmírů.

V jiném alternativním vesmíru se odehrává román Cizinec v cizí zemi, a tento vesmír je definován tím, že jako první na Měsíci přistála společná kanadsko-americká expedice.Tento román má na Heinleinovo multiuniversum návaznost přes jednu z hlavních postav, jíž je právník a člen Howardových rodin Jubal Harshaw.

Koncept alternativních vesmírů odlišujících se průběhem významných historických událostí doplňuje Heinlein ještě konceptem mýtů – tento koncept vychází z předpokladu, že skutečně výborní spisovatelé (a sebe Heinlein řadí mezi ně) dokáží psát tak silné mýty, že ty samy o sobě si vynutí vznik alternativních vesmírů. Z těch nejznámějších tak existují v Heinleinově multivesmíru alternativní vesmír Barsoomu, alternativní vesmír Alenky za zrcadlem, alternativní vesmír země Oz, a samozřejmě také alternativní vesmír "historie budoucnosti". I to by stále bylo v pořádku.

Co je ovšem v nepořádku je to, že nejdůležitější postavou onoho multivesmíru, postavou, kolem níž se vše točí a která "šéfuje" všem hrdinům Heinleinových mýtů, není nikdo jiný než Lazarus Long. A protože Lazarus Long je Heinleinovo alter ego, vychází Heinlein ve svých závěrečných dílech z megalomanskému pojetí sebe sama s tím, že tou nejdůležitější osobou celého všehomíra je on, a především jen na něm (resp.jen na Lazaru Longovi) záleží, zdali onen multivesmír zanikne či zdali se podaří jeho zániku zabránit.

Heinlein se tak staví do role nejen nejdůležitějšího člověka celého multivesmíru, ale i člověka nejmoudřejšího a nejchytřejšího. Jen tak si lze vysvětlit, že kupříkladu v románě Dost času na lásku je celá jedna jeho část věnována moudrům Heinleinova alter ega Lazara Longa typu:

  • "Neskladuj česnek poblíž jiných potravin."
  • "Podvol se pokušení. Možná se ti víckrát už do cesty nepostaví."
  • "Kopulace je přátelská výpomoc."
  • "Vždycky jí říkej, že je krásná. Hlavně pokud není."
  • "Sex by měl být přátelský. Jinak zůstaň věrný mechanickým hračkám. Je to hygieničtější."
  • "Lepší je si zasouložit teď než nikdy."

Ze shora uvedeného patrno, že Heinlein v závěru své tvorby začíná propadat sexismu. Ostatně není jediný – vzpomeňte na Clarkův román Kolébka a na erotické sny a představy, které měl stárnoucí velitel vojenské základny o mladé Lolitce.

Heinlein ovšem ve svém stařeckém zaujetí sexismem jde ještě dál – ať už jde o zčervenání dívčího zadečku, když se na něj naplácá (viz str.136 románu Kočka, která prochází zdí), ba dokonce v jedné epizodě románu Dost času na lásku (podrobněji o tomto románu bude pojednáno níže) se Lazarus Long vrací jako pohledný jinoch ve stroji času z daleké budoucnosti do roku 1916, kde se setkává se svou matkou, do níž se zamiluje a následně s ní má pohlavní styk. Snad není třeba nic dalšího dodávat.

Nicméně snažme se zůstat i přes tyto Heinleinovy stařecké excesy k němu objektivní.

Nyní alespoň stručně k jednotlivým románům více či méně přináležejícím k Heinleinovu multivesmíru a zejména přináležejícím k literární postavě Lazara Longa. Považuji za nezbytné uvést, že pokud na své cestě za Heinleinovým multiuniversem níže zmíněné romány minete, vůbec nic se nestane, neboť se jedná o neučtitelná, upovídaná a sebestředná díla

- x -

V roce 1973 vychází román Dost času na lásku, který je celý věnován Lazaru Langovi. V retrospektivním úvodu se dozvídáme, že po návratu vesmírné lodi Nové obzory, resp.Nové horizonty, zpět na Zemi (blíže popsáno v románu Metuzalémovy děti) se členové Howardových rodin nesžili s ostatními obyvateli Země, a proto v krátku poté (ještě ve 23.století) jich většina trvale opouští Zemi a odlétá na velmi vzdálenou planetu nazvanou Secundus, kterou osídlí a "udělají se pro sebe".

Vlastní děj románu se odehrává v roce 4272, kdy na Secundu žije kolem biliónu lidí – v tomto roce sem přichází stále žijící Lazarus Long (autor jeho dlouhověkost a v podstatě nesmrtelnost vysvětluje mutací), aby poučil své potomky o svém životě. Vypravuje z něho celkem pět epizod, jež jsou nějakým způsobem spojeny s láskou – žádná z oněch epizod ovšem není pro "historii budoucnosti" nijak podstatná, jedna z těchto epizod popisující incest mezi Longem a jeho matkou je blíže zmíněna shora.

V celém románě (který má v českém vydání 580 stran) jsou podstatné pouze dvě strany – na str.401 je letmá zmínka o tom, že kolem roku 3500 hvězdolet Vanguard (blíže k němu viz povídky "Vesmír" a "Zdravý rozum") šťastně přistál na neznámé planetě, kterou následně posádka hvězdoletu kolonizovala. Na str.428 se pak dozvíme, za jakých okolností a kde získal Lazaru Long teoretické znalosti i praktické prostředky umožňující cestování v čase.

Román Číslo bestie z roku 1979, resp.1980, je blíže zmíněn shora, když jeho význam pro Heinleinovo dílo spočívá zejména v tom, že v něm autor poprvé používá svůj koncept alternativních vesmírů.

Román Kočka, která prochází zdí sice nespadá do "historii budoucnosti", když jeho valná část se odehrává v roce 2188 našeho alternativního vesmíru (tedy vesmíru, v němž jako první přistanou na Měsíci Američané v roce 1969), v samém závěru tohoto románu však autor skočí do Lazarova univerza a sledujeme zápas Lazara Longa a jemu blízkých o zachránění celého multivesmíru. Současně se jedná o jediný z pozdních Heinleinových románů, který je alespoň částečně čtenářsky přitažlivý.

A konečně román Až za slunce západ plout je životopisem matky Lazara Longa Maureen Johnsonové – Longové.

ČASOVÁ OSA ALTERNATIVNÍHO VESMÍRU LAZARA LONGA + HISTORIE BUDOUCNOSTI

  • kolem 1874: byla zřízena Howardova nadace, jejímž úkolem bylo podporovat křížení mezi lidmi, jejichž  předci dosáhli vysokého věku;
  • 1882: narodila se Maureen Johnsonová – Longová, matka Lazara Longa;
  • 1912: narodil se Lazarus Long;
  • 1916: z budoucnosti ve stroji času se navrátivší Lazaru Long prožije milostný román se svou matkou;
  • 1951: prof.Pineiro vynalézá metodu umožňující předpovědět okamžik vlastní smrti;
  • 1966: proběhla velká stávka zaměstnanců pohyblivých cest;
  • kolem 1975: vynález raketového paliva vhodného pro meziplanetární lety;
  • 1978: Leslie LeCroix s lodí Průkopník přistává na Měsíci;
  • 1982: ve svém stroji času odveze Lazar Long do budoucnosti svoji matku Maureen Johnsonovou – Longovou;
  • 1984: obrovský výbuch zničí první na Měsíci vybudovanou laboratoř;
  • 1999: nezdařený pokus o vojenský puč;
  • od počátku 21.století postupně dochází ke kolonizaci Měsíce a i dalších planet soustavy – zejména Venuše;
  • 2012: prezidentem Spojených států amerických je zvolen První prorok Nehemiáš Scudder, který následně zavede ve Spojených státech náboženskou diktaturu izolující USA od zbytku světa;
  • kolem 2070: náboženská diktatura zavedená Nehemiášem Scudderem je poražena, oficiálně však končí až v roce 2075;
  • 2075: rok podepsání Úmluvy o lidských a občanských právech;
  • 2119: na let mající trvat kolem 60 let je ze Země vypraven hvězdolet Vanguard vezoucí kolonisty k Proximě Centauri. Brzy po startuje je však s tímto hvězdoletem ztraceno spojení a jeho osud je neznámý;
  • 2125: z důvodu stále obtížnějšího kamuflování věku část členů Howardových rodin odhaluje svoji dlouhověkost;
  • 2136: na Zemi je odhalena přítomnost cca 100.000 členů Howardových rodin, což má za následek, že jsou postaveni mimo zákon a je na ně pořádán hon. Zmocní se proto mezihvězdné lodě Nové obzory parkující na orbitě a připravené přijmout 10.000 kolonistů k cestě na Proximu Centauri. S touto mezihvězdnou lodí odletí téměř všichni členové Howardových rodin do vesmíru, aby nalezli vhodnou planetu, na níž by se mohli usadit. Přestože navštíví více planet, žádná z nich není vhodná. Posléze se proto rozhodnou vrátit na Zemi;
  • 2210: Mezihvězdná loď Nové obzory se navrátí k Zemi, na níž v mezidobí bylo tajemství dlouhověkosti již také odhaleno;
  • ještě ve 23.století: cca 68 % všech členů Howardových rodin trvale opouští Zemi a usazuje se na Secundu;
  • kolem 3500: hvězdolet Vanguard i se svou posádkou přistane na neznámé planetě (později nazvané Pitcairn Island);
  • 4272: Lazarus Long přilétá na Secundus a vypráví tu pět epizod ze svého života;
  • 4400: pod vedením Lazara Longa dojde k zorganizování zápasu o záchranu celého multivesmíru, když příslušný boj se odehraje v roce 2177 našeho alternativního vesmíru, v němž žijeme.

BIBLIOGRAFIE

Díla patřící do "historie budoucnosti"

R o m á n y (samostatně vyšlé)

  • Metuzalémovy děti (Methuselah‘s Children; časop.mag. Astounding 1941, knižně 1958), Classic 1994 a Wales 2006

S b o r n í k y

Kompletní historie budoucnosti (The Past Through Tomorrow; 1967), Banshies 2009 obsahuje:

  • "Linie života" (Life-Line; mag. Astounding 1939)
  • "Musejí být v chodu" (The Roads Must Roll; mag. Astounding 1940)
  • "Občas to někde bouchne" (Blowups Happen; mag. Astounding 1940)
  • "Muž, který prodal Měsíc" (The Man Who Sold the Moon; pov. sb. The Man Who Sold  theMoon 1950)
  • "Dalila a kosmický montér" (Delilah and the Space-Rigger; mag. Blue Book 1949)
  • "Kosmický šofér" (Space Jockey; mag. The Saturday Evening Post 1947)
  • "Rekviem" (Requiem; mag. Astounding 1940)
  • "Dlouhá hlídka" (The Long Watch; mag. The American Legion Magazine 1949)
  • "Nepříjemné posezení" (Gentleman, Be Seated!; mag. Argosy 1948)
  • "Černé díry Luny" (The Black Pits of Luna; mag. The Saturday Evening Post 1948)
  • "Je nádherné být zase doma" (It‘s Great to Be Back!; mag. The Saturday Evening Post 1947)
  • "Venčíme také psy" ("… We Also Walk Dogs"; mag. Astounding 1941)
  • "Světlomet" (Searchlight; mag. Scientific American 1962)
  • "Muka ve vesmíru" (Ordeal in Space; mag.Town & Country 1948)
  • "Zelené pahorky Země" (The Green Hills of Earth; mag.The Saturday Evening Post 1947)
  • "Logika impéria" (Logic of Empire; mag. Astounding 1941)
  • "Hrozba ze Země" (The Menace from Earth; mag. F&SF 1957)
  • Jestli to takhle půjde dál ("If This Goes On…"; mag. Astounding 1940)
  • "Exil" (Coventry; mag. Astounding 1940)
  • "Černá ovce" (Misfit; mag. Astounding 1939)
  • Metuzalémovy děti (Methuselah’s Children; mag. Astounding 1941, knižně 1958)

Minulost napříč budoucností (The Past Through Tomorrow; 1967), Classic AND 1996

  • obsahuje totéž jako sborník Kompletní historie budoucnosti, neobsahuje však román Metuzalémovy děti

Sirotci oblohy (Orphans of the Sky; 1963), Návrat 1993

  • obsahuje: "Vesmír" (Universe; mag. Astounding 1941)
  • "Zdravý rozum" (Common Sense; mag. Astounding 1941)

P o v í d k y (samostatně vyšlé)

  • "…také venčíme psy!" (…We Also Walk Dogs!; mag. Astounding 1941), in Ikarie č.1/1997
  • "Cesty se musí hýbat" (The Roads Must Roll; mag. Astounding 1940), in ant.Velmistři SF, Baronet + Knižní klub 2001, a in ant. Síň slávy: nejlepší SF povídky 1929-1946, Baronet 2003
  • "Dlouhá hlídka" (The Long Watch; mag. The American Legion Magazine 1949), in Ikarie č. 6/1996; a in ant. Velmistři SF, Baronet + Knižní klub 2001
  • "Hrozba ze Země" (The Menace from Earth; mag. F&SF 1957), in F&SF č. 2/199
  • "Vesmír" (Universe; mag.Astounding 1941), in ant. Síň slávy 2A (nejlepší SF novely), Baronet 2006
  • "Zelené stráně Země" (The Green Hills of Earth; mag. The Saturday Evening Post 1947), in ant. Labyrint, SNKLU 1962

Díla vztahující se k Lazaru Longovi (tj. k vesmíru "historie budoucnosti")

  • Až za slunce západ plout (To Sail Beyond the Sunset; 1987), Classic 1996 – životopis matky Lazara Longa
  • Dost času na lásku (Time Enough for Love; 1973), Classic 1995
  • Kočka, která prochází zdí (The Cat Who Walks Through Walls; 1985), Classic 1995 – vztahuje se rovněž k "babičce Hazel"
  • Metuzalémovy děti (Methuselah’s Children; časop. mag. Astounding 1941, knižně 1958), Classic 1994 a Wales 2006

Díla vztahující se k babičce Hazel (tj. k vesmíru, v němž žijeme)

  • Hvězdná dvojčata (The Rolling Stones; 1952), Leonardo 2003
  • Kočka, která prochází zdí (The Cat Who Walks Through Walls; 1985), Classic 1995 – vztahuje se rovněž k Lazaru Longovi
  • Měsíc je drsná milenka (The Moon Is a Harsh Mistress; časop. mag. If 1965-1966, knižně 1966), Classic 1994, Classic 1999, a Banshies 2006

Díla vztahující se k jiným alternativním vesmírům

  • Cizinec v cizí zemi (Stranger in a Strange Land; 1961), Classic 1995 a Banshies 2006 (jedná se o rozšířené vydání v originále vyšlé v roce 1991)
  • Číslo bestie (The Number of the Beast; časop. mag. Omni 1979, knižně 1980), Classic 1996

Komentáře

Přidat komentář