Tobiáš Smolík

Obrázek uživatele Tobiáš Smolík

Historie

Členem již
4 roky 6 months

Moje příspěvky

Ať si kdo chce co chce říká, komiksy u nás stále pořádně nezakořenily. Šušká se o nich, že je to čtení pro negramoty a pubescenty, leckdo je ani nepustí v tramvaji sednout. A když už se někdo odhodlá si nějaký ten komiks koupit, je snadno vystrašen cenou, neboť tisk obyčejných písmenek je zkrátka o něco lacinější oproti obrázkům. Jak tedy docílit co největšího přehledu, zvláště pokud chceme, aby nám ještě zbylo na žvýkačky? Dát se cestou komiksových sborníků, přece!

Na skrovném českém komiksovém trhu se nedávno vyloupl útlý svazek od nakladatelství Crew s názvem Arzach. Kdyby knihu vzal do ruky člověk komiksu neznalý, kdo ví, co by se mu honilo hlavou. "Arzach? To je snad maďarsky nebo co? A co je zač to zvíře na obálce? Nějaká betonová pravěká slepice? A co ten trpaslík na ní?

Nemusíte být zrovna mistrem dedukce, abyste z názvu Ve stínu šumavských hvozdů pochopili, že příběh legendárního hrdiny se odehrává v tajemných Čechách. Old Shatterhand se zde připlete do složitých národnostních sporů v rakouské monarchii. Kromě vlasteneckého boje známého ze školních škamen ale v příběhu probíhá boj ještě podivuhodnější a komplikovanější. Tajemné spiknutí, za kterým stojí Božena Němcová, Alexander Bach i tajemný zlosyn...

„Jen počkejte, přijde válka a to budete zírat!“ slýcháme čas od času od více či méně poblázněných vizionářů. Inu, válka přišla. Knoflíková. Druhý díl. Jenom je škoda, že...

Labyrint. Už název tohoto nakladatelství evokuje představu nějakého harmonického, promyšleného a funkčního celku. A je tomu vskutku tak. Pod zmíněnou hlavičkou u nás vyšlo spoustu pozoruhodných a významných komiksů.  

Rok se s rokem sešel, v nakladatelství Sýpka si na nás opět vzpomněli a na pulty českých knihkupectví byl vypuštěn druhý Lupus.

Představte si dílo, které by autor pojmenoval řekněme Trhák. To by takové smetení ze stolu probíhalo jednoduše a čtenáři by si už mezi sebou řekli: To si o sobě zase někdo myslí bůhvíco, takový titul, to našince podráždí! Ale autor může uchopit celou věc i za opačný konec a pojmenovat své dílo řekněme Chyba.

„Jupijej! Vyšel další Kůstek!“ Nyní jsou v kurzu dvě možnosti. Buď jste ihned po přečtení úvodního výkřiku vyskočili od svých prohlížečů, doběhli k oblíbenému knihkupci a s novým komiksem v zubech se právě snažíte popadnout dech a nebo… A nebo ne. Pokud by situace číslo jedna opravdu nastala, už asi stejně nemáte chuť tuto recenzi dočíst, jelikož důvody, proč si Kůstka koupit, znáte a důvody, proč si ho nekoupit, vědět nechcete. Inu, trochu jsem počítal s tím, že většina čtenářů Sardenu to má v hlavě alespoň trochu srovnané a nevyráží v papučích do ulic pokaždé, co se objeví jakákoliv nová kniha. Takže pro ty, co zůstali sedět, následuje pár řádek o tom, jak to s tím Kůstkem vlastně je.

Pokud bych měl dostatečně vylíčit, co za knihu Incal je, odkázal bych vás na její obálku, kde stojí, že „Incal“ je vším, co jste kdy od sci-fi komiksu chtěli, ale netroufli jste si o to říct. Protože tak to skutečně je.

Čas od času se v životě každého člověka náhle objeví nějaká velmi neobvyklá situace. Můžete o tom diskutovat, můžete s tím i nesouhlasit, ale to je asi tak vše, co s tím můžete dělat. Protože jednou stejně přijde den, kdy půjdete pod okny hudební školy a najednou vám spadne na hlavu kontrabas. Nebo přivoláte porouchaný výtah a zasněně nastoupíte do prázdné šachty. Anebo se jen tak uprostřed týdne ocitnete v Paříži na výstavě jednoho z nejvýznamnějších evropských komiksářů. Ano, jedna z těchto pozoruhodných a překvapivých náhod potkala i mě.

Stránky