Lamanai

Obrázek uživatele Lamanai

Bio

Stručné bio
Vylíhnut v roce dvou sedmiček. Zpracován socialistickou základkou, liberálním soukromým gymplem a naprosto fádní porevoluční fakultou. Ze soustrojí vypadl pedagog, ale konvertoval k textovému překladu.
Co na sebe dál práskl/a:
Požitkář ve všech směrech. Kulturní narkoman. Nenapravitelný filantrop. Guru patosu. Lingvomil.
Moje osobní / i jiné www stránky:
http://www.docsoup.cz/en/

Historie

Členem již
2 roky 8 months

Moje příspěvky

Paprika je třetí u nás vydaný titul z pera japonského spisovatele Jasutaky Cucuie. A hned na začátku se přiznám, že jen recenzní výtisk knihy mě donutil, abych ji se sebezapřením dočetl.

Kolejmoří je ajzboňácký dobrodružný příběh, kterému nemůže chybět nádech miévillovského new weird. Jde ale o velmi svižné vyprávění, které si bere to nejlepší z klasických dobrodružných knih napříč žánry.

Dne 21. prosince, Anno Domini 2012, se měl konat konec světa. Alespoň podle senzacelačné interpretace ukončení dlouhého cyklu Mayského kalendáře. Nevyšlo to, a tak se z recenze neuleju. Kdyby se však obavy byly přece jen naplnily, mohlo to dopadnout například jako v novém českém románu Mondschein, čerpajícím z tradice dystopické a post-apokalyptické literatury.

Podmanivý příběh z budoucnosti se odehrává ve Sluneční soustavě, z větší části v jednom z pohyblivých měst v martské společnosti Morna. Jean le Flambeur má za úkol vykrást vlastní vzpomínky. Žene ho nejen samotný závazek k jeho spasitelce Mieli, ale také vlastní zvědavost. Co za tím vším vězí? Tohle je vysoká hra, hra o všechno, hra se skrytými kartami.

Zámek a draci. To není jen fantasy nebo pohádka. To je tradiční víkendový (3.-4. listopadu) festival deskových her na zámku v Osvračíně.

Když jsem na čtečce otvíral Půltou planetu Ladislava Szalaie, bál jsem se, abych podruhé nevstoupil do příslovečné stejné řeky. Obavy byly zbytečné. Bohužel. Tato sbírka povídek je totiž spíše mělkým brodem a řeka vás příliš neobohatí. Dokonce jsou místa, která se snažíte co nejrychleji přeběhnout a už už dosáhnout druhého břehu.

Spisovatel šklobrtl loktem o kalamář a inkoust se vylil na vesmírné plátno. Konečkem prstu si začal čtrtat motivy do rozpínající kaňky. Velký třesk! BIG BANG! BING-BANG! Mezi nesourodými objekty na skice se začaly rodit překvapivé spojnice. Spisovateli pobaveně poškubával ústní koutek. Poťouchlý stvořitel. Mechanický robot, který se předávkoval palivem a v tranzu chrlí jeden příběh za druhým. Ukrývá do nich krátké básně, vtipy, zavírá spolu do nepravděpodobných prostor nesourodé postavy.

Ne každý si může dovolit napsat román křížený s lingvistickou a filozofickou statí. Alespoň takový, aby jej někdo četl. Leč najde se jeden takový - britský bard moderní fantasy a sci-fi literatury China Miéville. Vítejte v jeho odvážné intelektuální show zvané Ambasadov.

Jak se generace lidí odkojených počítačovými hrami dostává do produktivního věku, přibývá také tvůrčích osobností, které si na starou svou lásku vzpomenou při hledání námětů pro své knihy a filmy. Vzpomeňme si na poměrně čerstvý Erebos (Ursula Poznanski) nebo Lukjaněnkovu dvoudílnou Hlubinu v knihách Hlubina odrazů a Lživá zrcadla.

Stránky