Science Fiction

Před staletími zmizela z mapy Německa vesnice a už nikdy nebyla znovu osídlena. Tento fakt zaujal historika Toma. Podle vší logiky se měla vesnice dochovat, ale zanikla… Co bylo na Eifelheimu tak zvláštního, že úplně zmizel před více než šesti stovkami let?

Michael Flynn, americký autor science fiction, debutoval už v roku 1990, no na jeho románovú tvorbu v češtine sme si museli počkať až dodnes. Jeho tvorbu však môžete poznať zo stránok Ikarie a jej reinkarnácie XB-1, kde Flynnovi vyšlo niekoľko poviedok. A práve z poviedky pochádza román Eifelheim, ktorý v týchto dňoch vydáva nakladateľstvo Triton.

Přiznám se vám bez mučení. U Poslední kolonie jsem se bavil stejně dobře jako u obou předchozích dílů KOSovské trilogie Johna Scalziho. I přesto se ale u tohoto dílu člověk neubrání pocitu, že je něco špatně.

Vážení čtenáři, dovolte nám, abychom vám v rámci www.sarden.cz jako první zprostředkovali jeden z uniklých VIP záznamů, stažených ze serveru WikiLeaks. Tento záznam je dosud nepublikovaným rozhovorem mezi jedním europoslancem a příslušníkem supertajné organizace (kódové označení onoho jedince zní: „PROROK“), o které se můžeme pouze domnívat, zdali vůbec existuje; v rozhovoru samotném totiž název této organizace bohužel nepadne…

Kybepunk bol vždy spojený s japonskou kultúrou. Vidíme to v knihách Wiliama Gibsona, rovnako ako v Matrixe či Blade Runnerovi. Spisovatelia ako aj režiséri sa často inšpirujú svojimi animovanými kolegami, pretože len málokde sa dá nájsť toľko originálnych tém a myšlienok ako práve v anime.

Více jak půl roku jsme zde na Sardenu měli možnost číst Šamanův román na pokračování Blackout. Dnešním (o týden opožděným) vydáním druhý pohled na svět, v němž přestala fungovat elektřina, opustíme v optimistickém závěru. Doufám, že se vám líbil a budete se do něho "rádi" vracet a hledat v něm poučení i zábavu. Největší díky pak patří již zmíněnému Janu Kovanicovi za to, že tuto výbornou knihu napsal a umožnil ji také publikovat na iSardenu a zpřístupnit ji nám všem. Honzo, děkujeme. Již příští týden vás snad mile překvapíme dalším sobotním čtením na pokračování.

Něžnost, citlivost, empatie – to jsou základní atributy tvorby velikána americké science fiction minulého století Theodora Sturgeona (1918-1985), který obdobně jako jiný velikán Clifford D. Simak stál mimo hlavní proud science fiction – zatímco ovšem Simak preferoval maloměstskou a farmářskou science fiction, Sturgeon se s bravurou sobě vlastní pohyboval v citlivých zákoutích duše.

Ktoré scifíčko je najlepšie? Jasné, že Blader Runner. Jasné, že Matrix. Ale áno aj Minority Report je špica... A čo majú všetky tieto filmy spoločné? Je to kyberpunk. A pre mnohých je toto zázračné slovíčko zárukou menšieho filmového orgazmu...

V tomto díle našeho cyklu se zaměříme na autory, jejichž jména začínají písmeny „L“ až „R“. Americký spisovatel Fritz Liber (1910-1992) počal s ohledem na svůj věk publikovat relativně pozdě – až v roce 1939, kdy mu v magazínu Unknown vyšla povídka Two Sought Adventure patřící do Leiberova celoživotního cyklu o Fafhrdovi a Šedém Myšilovovi.

Po dlouhé době se v našem cyklu budeme zabývat autorem, který je českému čtenáři znám z více než několika mála povídek.

Jako každé ráno beru tašku s knížkou, peněženkou a klíči od kanclu. Přehodím ji přes rameno a vypadnu z domu, cestou mrknu co je nového v trafice. Hmm, ta slečna na novém Maximu ... a sakra. Ujela mi tramvaj. Čekat patnáct minut? Kdepak, kousek je přece Českomoravská, takhle budu v práci ještě dřív. Kdybych nebyl tak líný, chodím tam každý den. Sjíždím po eskalátorech a vyndávám z tašky knížku zabalenou do novinového papíru. Metro 2033 - čtu na první straně, rozhlédnu se. To se hodí, pomyslím si. Přijíždí souprava a já usedám vedle nepříliš vábně vonícího vousáče. Začínám číst.

Od upírských královen, respektive vládkyň literatury o upírech se dostaneme třeba až k audioknihám podle románů Stephena Kinga. Z desítek titulů opět zaujmou komiksy (Tintin, Terminátor), pokračování ság (Temeraire 4), fantasy i horory, sci-fi spíše poskrovnu. Dočkáme se ale i teoretického textu A. Kudláče...

Už vloni, tj. v roce 2009, mě napadlo, že by nebylo špatné, kdyby při příležitosti kulatého dvacátého výročí sametové revoluce někdo napsal velký článek, či třeba celou delší práci o tom, jak se u nás po roce 1989 formovala SF v nových podmínkách.