RECENZE: George R. R. Martin, Hra o trůny

HBO dělá fanouškům fantasy radost. Pravděpodobně největší od dob, kdy se Peter Jackson zhostil natočení Pána prstenů. V seriálové podobě – tedy té nejvhodnější, vzhledem k rozlehlosti předlohy – se nám letos představil další klenot, Martinova Píseň ledu a ohně. Ale o tom jindy. Nakladatelství Talpress obratně využilo situace a připravilo český reprint celé ságy. Za zlé jim to rozhodně nikdo mít nemůže, neboť nejde o reprint ledajaký: namísto původních paperbacků, které vycházely vždy jako dvě knihy na jeden díl série, obdařené ne vždy úplně povedenými ilustracemi na obálce, máme nyní možnost si pořídit vydání hardbacková, v poměru jeden díl = jedna kniha a ačkoli přebal Hry o trůny se mi stále nezdá, nad Střetem králů jsem již pochvalně zamručel. A protože seriál jistě přitáhl pozornost mnoha nových fanoušků, kteří se nyní rozhodují, zda strávit dlouhé večery (a že jich bude s tolika stranami opravdu dost) i s předlohou, podíváme se na tyto nové reprinty nejen zvnějšku.

Než rozečtete Hru o trůny, vězte dvojí: za prvé, přes to, jak je obecně žánrově zařazována, to vlastně žádná fantasy není. A za druhé, jakmile začnete, nedokážete přestat, dokud nebudete o několik tisíc stran dál a nezjistíte, že musíte čekat, než Martin dopíše další díl. (Přesně tak, Píseň ledu a ohně není dokončená. Zlé jazyky tvrdí, že ani nikdy dokončená nebude. Ale ani to vás neodradí. Věřte mi.)

Fantasy dušičko, neplakej, slibuji, že ve Hře o trůny se alespoň sem tam mihne nějaká ta zombie a legendy vypráví o tom, že kdysi se nad Západozemím proháněli draci. A kdo ví, třeba se jednou vrátí. V tomto zatím-ještě-ne-tak-krušném čase (bude hůř, při četbě Martina brzy pochopíte základní pravidlo jeho světa: nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě mnohem, mnohem hůř) se tu ovšem plahočí, válčí, milují se a umírají hlavně obyčejní lidé. Tedy ne žádní rolníci, ti nás až tolik nezajímají, že. Martin vytvořil v podstatě (alternativně) středověký politický thriller. Zavádí nás do časů rytířů, do zemí, které jsou na papíře jediným královstvím, ale ve skutečnosti to není tak jisté a závazek loajality lordů velkých rodů vůči sobě navzájem, ani vůči jejich panovníkovi, není do skály tesaný. Velkou předností Martinovy ságy je způsob vyprávění. Každá kapitola je vyprávěna z pohledu jedné z postav. (Těch jsou stovky a autor si v nich kupodivu udržuje velmi dobrý přehled a nenechává ani čtenáře, aby se ztrácel. Vypravěčských postav je pak několik, vybraných tak, aby pokryly všechna území, kde se příběh odehrává.) Díky tomuto způsobu nahlížíme na dění z různých úhlů pohledu, není nám předkládána jen jedna pravda a můžeme si snadno vytvořit vlastní obraz.

Měl-li bych někoho označit za hlavního hrdinu prvního dílu ságy, tedy Hry o trůny, vybral bych Eddarda Starka, který je, dá se říct, na rozdíl od ostatních postav také fantasy rekvizitou, kořením ochucujícím Martinův politicko-thrillerový guláš. Tak tvrdohlavě čestného člověka byste totiž ve skutečných dějinách nenašli. Za lordem Eddardem, lordem krutého severu, přijíždí jeho král a dobrý přítel Robert, aby mu nabídl místo svého pobočníka. A vzhledem k tomu, že královské město je daleko na jihu, kde tamní horkokrevní občané nemají téměř nic jiného na práci, než pletichařit, kde stěny mají uši a kde se jen těsně pod povrchem převalují děsivá a nebezpečná tajemství – třeba to o smrti Eddardova předchůdce na postu pobočníka,- dostane se náš milý superčestný hrdina brzy do pořádných problémů. Mezitím, po létě, které trvalo téměř celé desetiletí, přichází krutá zima, na severu za Zdí, která chrání království lidí, jsou spatřeni Jiní, kteří neumírají, a daleko za mořem své plány na dobytí Robertova trůnu spřádají přeživší příslušníci rodu, který z něj sesadil.

To všechno nejspíš znáte ze seriálu a ptáte se, zda má cenu si o tom ještě číst. Má, naprosto nepochybně. Protože i kdyby měla televizní série dílů sto a ne deset, nikdy by nemohla obsáhnout tu neuvěřitelně propletenou mozaiku lidských osudů napříč časem a prostorem. Je to téměř jako číst Tolkienův Silmarillion, jen v podstatně přístupnějším, akčnějším hávu. Tam kde může seriál jen naznačit a doufat, že divák pochopí, dodá Martin celé ságy a pověsti, tvořící pozadí motivací postav.

Hra o trůny není tím nejlepším, co jsem četl, co se nápadu, spádu či stylu vyprávění týče. Její síla leží především v „rozlehlosti“ vyprávění. Přitom ale už při prvních kapitolách dokáže přesvědčit, abyste si udělali čas na ty tisíce stran, co budou následovat. Navíc – čekat po skončení první části seriálu další rok, aby se člověk dozvěděl, jak to bude pokračovat? To nejde vydržet. Není proto důvod, proč u tohoto staronového počinu nakladatelství Talpress váhat. A pokud si nehodláte Píseň ledu a ohně číst zrovna na pláži, hardbacky jsou pro ságu takového rozsahu jasnou volbou. Tajemství celého Západozemí, jakožto i dalších kontinentů čekají na objevení a my si na ně posvítíme o trochu víc zanedlouho, kdy vyjde druhý díl, Střet králů.

Hra o trůny /A Game of Thrones/
Martin, George R. R.

Nakladatel: Talpress
Překlad: Hana Březáková
Obálka: Martina Pilcerová
Redakce: -
Rok vydání: 2011
Počet stran: 846
Rozměr: 135 x 205
Provedení­: hardback
Stav: nové vydání
Cena: 499 Kč

Komentáře

No, já se na ni tedy určitě chystám, povzbuzena nejen filmem, ale i mnohým kladným povykem kolem, kdykoli "v oboru" zabrousím řeč na toto téma.

A tvoje skvělá recenze tomu ještě napomohla:-) Asi bude nějaká "protekce" v pořadníku, jak to tak vypadá...

Ostrou mysl i tužku všem, přeje M

Mám na mysli protekci ve svém pořadníku a ještě nevím, čím uchlácholím ty, kteří budou předběhnuti... asi, že je budu pak číst pečlivěji, nebo s větší láskou, to fakt nevím :-D

Lidičky, vy ani nevíte, jak je to prima, když po letech udivených pohledů od většiny lidí kolem Vás, narazíte na bandu jedinců postižených naprosto stejným způsobem jako vy, a když už nemusíte přemýšlet nad tím, zda slova o pořadníku na knihy napsaném na toaletním papíře (jak je dlouhý), o prioritách přečtení a podobných "nesmyslech", nevyvolají záchvat smíchu (v lepším případě), nebo přivolání psychiatrické ambulance (v horším případě)... juchúú

Ostrou mysl i tužku všem, přeje M

Věru, pořadník na čtení (ani ten na toaletním papíře) v nás již nevyvolá ani pozdvihnuté obočí :-) Já jsem ovšem pořadníky pro jistotu vzdal, a když se rozhlédnu kolem sebe, po mnoha a mnoha knihami přetékajících policích, z nichž (těch knih) jsem spooooouuuuuustu nečetl, vím, že jsem udělal dobře :-)

Já o ní samozřejmě vím, ale kdo to má všechno sakra stíhat... fakt je ten, že zatím jsem to tam viděla pouze z rychlíku (z mezinárodního). Tím pádem jsi mi právě teď  nasadil skaraba do hlavy...

Ostrou mysl i tužku všem, přeje M

Na Legii se určitě zaregistruj, už kdyby sis jen pro sebe měla utvořit přehled toho, co už jsi přečetla a co tě čeká.

Pro ostatní čtenáře jsou samozřejmě cenné komentáře, ale pokud nestíháš (jako třeba já teď), tak stačí jen přidělovat hodnotící procenta.

...nejsou cenné jen pro ostatní, ale i pro sebe sama - aspoň v případě těch zapomnětlivějších, kteří si měsíc od přečtení nejsou jisti, jestli se jim knížka líbila, a po roce, jestli ji vůbec četli.

Veľmi pekná recenzia, DejF :)

Píseň ledu a ohně si budem kupovať, prvý diel je na poličke, čakám už na druhý, ale s čítaním to vyzerá tak, že si to posuniem až na ďalší rok. Začal som čítať Malazskú knihu padlých odznova a vidím to tak, že pred prvým prečítaním osmičky si prečítam aj zvyšné knihy ešte raz. Ale teším sa na komplet Martinovej série - čo by už mohlo byť na druhý rok na jar či v lete :)

Slíva: ale viem :) Tiež si vypisujem knihy, ktoré si chcem v najbližšej dobe prečítať, knihy, ktoré si chcem kúpiť, zohnať... :) Mimochodom, nedávno som sa stretol s viacerými čitateľmi či hráčmi a pocity podobné, konečne som sa ocitol aj reálne (nielen virtuálne, ako tu či na Legii) medzi svojimi :)

Nikto nedostane to, čo si zaslúži.

Parádně napsaná recenze. K týhle sérii jsem se zatím nedostala. Viděla jsem sice první díl seriálu, ale zatím netuším, co si o tom myslet. Zřejmě, že knížky budou lepší smiley

„Za zkušenosti musíme v životě platit. Máme-li štěstí, dostaneme slevu.“ Oskar Kokoschka.

po prvním díle jsem hlavně měla pocit, že tolik postav si nikdy nezapamatuju, navíc kdo se má orientovat ve všech těch rodech a sídlech atd, ale s dalšími díly se to zlepšuje, takže určitě zkoukni celý seriál, stojí to za to. A ohledně lepší orintace mi pomohl web www.hraotruny.cz , kde jsou různé souvislosti, mapa atd.

To se na článek budu těšit. Jsem vážně zvědavá na porovnání seriál vs. knihy (pokud něco takového plánuješ). Takhle to vypadá, že stačí zkouknout seriál a budu v obraze. A možná to je právě v tomto případě lepší. Jak píše i Renča, je zprvu obtížnější zapamatovat si tolik postav a díky seriálu si každý aspoň bude umět představit tváře a vybavit víc postav.

„Za zkušenosti musíme v životě platit. Máme-li štěstí, dostaneme slevu.“ Oskar Kokoschka.

Pěkná recenze. Co menšího bychom mohli taky od Seveřana čekat, že? :-)

Každopádně se trochu bojím byť jen nahlédnou do knížky, nebo nedej bože zhlédnout jeden z dílu zmiňované série. Proč? No protože to vypadá, že pokud se člověk začne o tuto sérii zajímat, tak nedokáže přestat a to je při takovém rozsahu přeci jen nebezpečná závislost. Vypadá to jako zábava na prázdniny. Díky za tip.

Žij svůj život tak, aby až ti nakonec proběhne před očima, jsi nevěděl, jestli sleduješ adventuru, nebo porno.

Free userbars

preco to ma tak strasnu obalku?

uplne to knihu znehodnocuje...

original obalka je jednoducha a pritom nadherna...

zase jeden amatérský grafik... Zásada je: nehodnoť knihu podle obálky, ale podle obsahu. 

To je určitě pravda, že obsah je mnohem důležitější než obal, ale faktem zůstává, že mnohý nevhodný obal (a to čehokoli, nejen knihy) dokáže odradit případné zájemce, kteří nejsou zcela zasvěceni a netuší, co přesně mají očekávat.

BTW, tento konkrétní minimálně tematicky pasuje na žánr a obsah (výtvarné zpracování neumím zhodnotit), už jsem viděla daleko horší a ujetější (rozumějte naprosto nesouvisející s příběhem) obálky...

Ostrou mysl i tužku všem, přeje M

Zcela souhlasím se Slívou. Netvrdím sice, že u mě obálka rozhoduje, ale udělá hodně. Dokonce jsem několikrát naletěla, obálka se mi líbila a kniha byla otřesná. Občas je to pro změnu naopak. Každopádně ráda se pokochám pěknou grafickou prací, a když je hezká obálka a kniha je kvalitní, jsem na vrcholu blaha.

„Za zkušenosti musíme v životě platit. Máme-li štěstí, dostaneme slevu.“ Oskar Kokoschka.

nemusis mi vysvetlovat, ze kniha sa nehodnoti podla obalky....

ale ked vidim tak kvalitnu knihu, ktoru som mimochodom cital kopec rokov dozadu, s takouto obalkou, je mi smutno.

nezaujme, odradi a zraza kvalitu vydania...

Nakonec i té protekci trvalo rok, než první díl protlačila na začátek mojí čtenářské fronty, ale stalo se! Nejspíš tomu napomohla druhá řada seriálu - už se to prostě nedalo vydržet!

Zhlta jsem z knihovny Hru o trůny, přesto si jí půjdu koupit, rovnou i s druhým dílem, ten už chci rozhodně číst vlastní...

Dávám zcela za pravdu všem tvým poznámkám o tom, že jak začneš, již se nedá přestat. To se prostě čte samo a už dlouho mě nic tak nevtáhlo do příběhu hned od první kapitoly, a to jsem před tím viděla seriál. Musím říct, že tentokrát mi pořadí - obraz, text maximálně sedlo. Měla jsem při čtení pocit, jako bych se dozvídala rodinné drby o starých (mě milých) známých a docházely mi některé souvislosti, které mnohdy nebyly z obrazu patrné. A čím víc čtu, tím víc mám ráda HBO:-) Na televizních sériích je jednoznačně znát, že ruka a zásah autora - spisovatele je neocenitelným přínosem a stonásobně se vyplatil. Alespoň z mého pohledu se jim podařilo knihu nechat obživnout až neskutečně a je až s podivem, kolik toho dokázali z papíru na filmový pás (jo, já vím, že už to asi bude digitální "něco", ale jak to jinak napsat) překlopit, aniž to jakkoliv utrpělo. Nebudu samozřejmě nikdy vědět, jaké by byly moje představy o vzhledu jednotlivých postav, protože se mi tam automaticky promítají ty v seriálu použité, ale i tak - během čtení jsem nenarazila na nikoho, kdo by mi vyloženě vadil a musela bych si říct, sakra, tak ten a ten mi do té role vůbec nesedí.

Je skutečně těžké říct, co se mi líbí víc, prostě to nejde. Stejně jako nejde říct, kdo je moje nejoblíbenější postava, nebo linie. Mám své favority, ale přitom se nedá říct, že by mi kdokoli ze všech těch protagonistů (a že jich je) byl ukradený. To mi to ten Martin pěkně zavařil - tedy spíš jsem si to zavařila sama, když jsem to začala číst. Ale takovouhle šlamastyku já rád, tuze rád:-DD

Ostrou mysl i tužku všem, přeje M

Přidat komentář