RECENZE: Alan Moore, Stephen Bissette, John Totleben – Bažináč & Bažináč: Láska a smrt

Vydáno: 22 08

Autor článku: David P. Stefanovič

Mám dojem (který nemusí nutně odrážet skutečnou situaci), že díky tomu, jak mladý je u nás komiksový trh (ve smyslu přístupu na komiksový trh světový), a díky tomu, jak dlouho byl u nás komiks perzekuován jako nedobrá zápaďácká úpadková forma, si posléze paradoxně velmi rychle získal status spíše umění než masové zábavy. Jistě, máme taky Loba a spousty krátkých příběhů Spider-Mana, ale s velkým úspěchem u nás vychází i komiksové romány opravdových umělců (jako třeba Alana Moora) v nádherně provedené vázané úpravě, k jaké se ve světě musely protlouct dlouhými roky sešitových vydání na pokračování, pokud se k ní vůbec dostaly. Zatímco přístup do komiksových univerz (hlavně jde o ta od DC a Marvelu), která za desetiletí své existence rozbujela tak, že by se v jejich podhoubí ztratil i Indiana Jones, máme jen velmi kusý.

Takový je i příklad Bažináče. Málokdo asi slyšel o pánech Weinovi a Wrightsonovi (kteří ho vymysleli) a céčkový film Wese Cravena z roku 1982 mu asi u nás taky zrovna jméno neudělal. Zato Alan Moore, to je jiná. Jeho pověst ho předchází na stovky a tisíce kilometrů a i v Čechách jeho jméno mnozí skloňují podobně nadšeně, jako to naši severní sousedé činí s jistým propagátorem univerzálního míru. Moorova oplétačka s Bažináčem budiž proto pro nás vstupní bránou do světa tohoto květinového monstra. A to v opravdu vymazleném vydání, které aspiruje na ozdobu knihovny, a na které může být BB Art po právu hrdý.

Bažináč se původně představil v krátkém hororovém příběhu (který Moore reprodukuje a zasazuje do rámce svého bažinatého univerza ve svazku Láska a smrt), aby se posléze stal plnohodnotnou postavou DC univerza s vlastní sérií. Nebylo na něm ovšem nic moc zvláštního. Kromě toho, že nenosil pláštěnku a spodky navrch, byl prostě jen dalším chlápkem, na kterého se něco vylilo, načež se rozhodl mlátit padouchy. Měl i svého arci-nepřítele, šíleného Dr. Arkána, s nímž se setkáme i v českém vydání, ač v poněkud pozměněné podobě. Tento evidentně blízký bratranec marvelovského Man-Thing (stačí se podívat na jakoukoli obálku) prostě nepřinesl nic moc originálního a jeho série tak v záplavě dalších obyčejných superhrdinů skomírala. Dát ji do rukou scénáristickému géniovi Alanu Moorovi a dovolit mu ji restartovat a pojmout po svém byl nápad za všechny prachy.

Moore provedl jednu zdánlivě drobnou, leč pro další vývoj postavy nesmírně důležitou úpravu: jeho Bažináč už není zmutovaným Alecem Hollandem, ale rostlinnou bytostí, která převzala duši onoho vědce, a pro niž je poznání, že jím není a smíření se s tím, velkou a dobrodružnou (psychologickou) cestou.

Svazek první: Bažináč

Takový je leitmotiv první z českých knih. V úvodní povídce je skrze postavu vědce Woodrua osvětlena Bažináčova minulost, načež se tento tvor vrací (ze zajetí) do své rodné bažiny a stává se (nejen) jejím ochráncem. V okolí se děje spousta divných věcí, jejichž katalyzátorem a středobodem ale není Bažináč, ale jeho kamarádka Abby Cableová. Nejprve je tedy třeba vypořádat se s Woodruovým šílenstvím (a tehdy se na scéně ukáže i Liga Spravedlnosti, ta ale působí v psychologickém hororu, ke kterému Moorovo pojetí směřuje, jako nejcizorodější prvek celého svazku), po něm se už ale hlavní hrdinkou, aspoň co se dramatické výstavby příběhů týče, stává právě Abby. Postava Bažináče se celou dobu drží jaksi v povzdálí, pere se s démony, když se ti připletou Abby do života, a mezitím přemýšlí, kým vlastně je a jak s tím má naložit. A sotva na to přijde, musí si vyjasnit také svůj vztah k té pohledné blondýně, která sice má manžela, ale ten je poněkud mimo, eufemisticky řečeno. V celkovém pohledu se první svazek jeví spíše jako mnohastránkové představování postav, to ale rozhodně není na škodu, neboť se tak děje v rámci nesmírně zajímavých krátkých (a uspokojivě provázaných) povídek. Nicméně právě tohle podrobné představování je plně zúročeno až v druhém svazku, který teprve nabízí správně rozmáchlý příběh a některé motivace a skutky v prvním svazku nahozené dovysvětluje.

V téhle knize chybí barvy, ale to rozhodně není na škodu; tíživé atmosféře, kterou je Bažináč protkaný, to jenom svědčí. Kresba je, zvláště na to, že autoři pracovali ve stresu měsíčních uzávěrek, příjemně vypiplaná. Hlavně tam, kde zabírají velké celky, kladou značný důraz na detaily – jednotlivá okna se tak jen těžko dají rychle přeletět, častěji člověk po kresbě bloudí nějakou dobu očima a objevuje jejich jednotlivá zákoutí. Opravdu naplno jsou využity možnosti komiksu jako média – v přechodu mezi okny, či při simultánním vyprávění dvou různých dějů v textu a obrazu. Tahle kniha proto klade poměrně velké nároky na soustředění, odměňuje se ale vpravdě gurmánským zážitkem.

Svazek končí smířením (Bažináče se svým bývalým já), je to ale jen nádech před skokem do opravdu hluboké vody, protože v následující části přijde peklo.

Svazek druhý: Bažináč: Láska a smrt

A peklo již oplývá barvami, pomineme-li Abbyiny vlasy, které zbělaly na konci předchozího svazku. Kniha je rozdělena na sedm kapitol, z toho první čtyři tvoří již zmíněný rozmáchlý příběh, zbylé tři jsou pak rozmanitými krátkými náhledy do dalších Bažináčových osudů.

Příběh začíná záběry na byt, vypadající jako po průjezdu tanku. Na zkrvavený kartáč na brambory. Na Abby, bezvědomou a ztracenou v noční můře. Na obrovské spousty hmyzu, plazící se volně po stránkách. Moore definitivně odhazuje zábrany a předvádí nekrofilní sex, rostlinný sex, sex s démony, další věci s démony a všechno, co se dá dělat s těmi povětšinou nechutnými šesti a vícenohými potvorami z předchozí věty.

Kdybych si chtěl zahrát na cynika, řeknu, že asi málokdo by se za ženou svého srdce vydal skrz různé krajiny smrti až do nejhlubšího pekla, aby ji vyrval ze spárů čehosi nechutného. Jenže když je ne zrovna přitažlivou hromadou bláta, nic moc jiného mu asi nezbývá. A tak si Bažináč oblékne (obrazně řečeno) Danteho kůži a na své velkolepé pouti směrem dolů ukáže nočním můrám, zač je toho loket. Měl-li někdo během první knihy ještě pochybnosti o Bažináčově duchovní spřízněnosti s Gaimanovým Sandmanem, prostředí, kterými nyní náš hrdina prochází, a postavy, které přitom potkává, tyto pochybnosti zcela rozptýlí. V předposlední kapitole knihy se ostatně Abby setká s Kainem a Ábelem, strážci Domů tajemství a záhad, které známe i ze Sandmana.

Po čtvrté kapitole přichází lehčí šok: poté, co jsme s Bažináčem na sto šestnácti stranách prošli peklem, totiž v jeho bažině přistávají nesmírně roztomilí malí mimozemšťané, kteří mluví zásadně ve spřežkách dvou slov (na místě je poklona překladateli Viktoru Janišovi). Na rozpaky ovšem není čas ani místo, protože Pog se brzy ukazuje být nejmilejší a nejdojemnější kapitolou celého do češtiny přeloženého Bažináčova univerza.

Ještě jednou se pak zastavíme u Abbyiných snů; v kapitole Opuštěné domy reflektuje Moore kořeny série a dovedně je spojuje se svým pojetím. Poté už přichází velké finále plné halucinogenních obrazů rostlinného sexu, během nichž se kontury samotného komiksu téměř rozpouštějí. Vidíme, že láska a smrt jsou dvě strany jedné mince, že něžné nadšení z lidského těla je součástí světa úplně stejně jako krysí zuby, trhající na kusy rozpadající se mrtvé maso. Vše splývá v harmonii a noční můra je povýšena na cosi krásného.

Nakonec má české vydání Bažináčových – Moorových příběhů snad jen jedinou chybu a tou je absence nějakého shrnujícího úvodu pro české čtenáře, který by je zasvětil do Bažináčovy série jako takové a vysvětlil širší souvislosti. Takhle se totiž zdá, že některé postavy přichází na scénu a působí bez jasných motivací, které jsou ale evidentně dostatečně jasné postavám ostatním (protože vychází z příběhů do českých knih nezařazených). V druhém svazku je sice chyba částečně nahrazena úvodem od Neila Gaimana, ten ale poměrně podstatně počítá se čtenářovou znalostí (minimálně) DC univerza. Pomineme-li ale nutnost další rešerše ze čtenářovy strany, jsou tyto dva svazky Bažináče navýsost kvalitním čtením, které i přes nevelký rozsah vydrží uspokojivě dlouho (právě pro svou náročnost), a ke kterému bude jistě radost se opakovaně vracet. Ještě letos bychom navíc měli dostat možnost seznámit se s jeho dalšími příběhy ve třetím svazku: Bažináč 3 – Prokletí. Nadšení je jistě na místě.

Bažináč 1 & 2 /Swamp Thing 1 & 2/
Moore, Alan
Nakladatel: BB art & Crew
Překlad: Viktor Janiš
Rok vydání: 2003/2009
Počet stran: 200/184
Cena: 390/499 Kč 

 

Přidat komentář