PR+ROZHOVOR: William Gibson se v Rozpoznání vzorů vrací z budoucnosti

Vydáno: 12 04

Autor článku: Jan Žlebek

William Gibson se v Rozpoznání vzorů vrací z budoucnosti

Že to nakladatelství Laser-books myslí s otcem kyberpunku vážně, dokládá nejen nové jednotné provedení, v kterém William Gibson u Laseru už několik let vychází, ale i kadence s níž nám jeho knihy předkládají. Podzimní deště čtenářům prozářil světlem neonů legendární Neuromancer, v zimě jsme mohli s Gibsonem zažít Všechny párty zejtřka v prosluněném San Francisku a ani v jarní sezóně nepřijde gibsonofil zkrátka. Poprvé v češtině totiž přichází Rozpoznání vzorů!

Více se o napínavém thrilleru z časů nekončící přítomnosti dozvíte od překladatele Pavla Bakiče.

Na rozdíl od jiných Gibsonových knih vychází Rozpoznání vzorů u nás poprvé. Mohl byste přiblížit knihu českému čtenáři?

Kniha poprvé vyšla v roce 2003 a současnost nejspíš dostihla Gibsona víc, než si maloval - měl rozpracovaných zhruba prvních sto stránek, když došlo k útokům z jedenáctého září a dosavadní děj románu se tak beze změny písmenka přesunul do mírně idylické alternativní reality. Autor knihu obsáhle přepracoval a ve výsledku jde o jeden z prvních románů, které svět po jedenáctém září výslovně reflektují.

Co dodat k anotaci, která jasně načrtává jak výchozí dějovou situaci, tak tematiku reklamy, terorismu, internetových komunit a snahy nalézt ve světě řád, aniž by při tom člověk propadl paranoie? Snad že se při psaní opakoval scénář obou předchozích trilogií, kdy Gibson nejprve napsal knihu koncipovanou jako samostatný román a až posléze její motivy rozvinul v dalších dvou dílech.

Rozpoznání vzorů, dílo proslulého vizionáře a sci-fisty Gibsona, se odehrává v naší současnosti. Jak si s tím autor poradil? A proč myslíte, že se rozhodl pro tento "návrat z budoucnosti"?

Sám autor v nadsázce říká, že když většině čtenářů uniklo, že první trilogie vypráví o osmdesátých a druhá o devadesátých létech, rozhodl se jim nové tisíciletí naservírovat na stříbrném podnose. Jak už jsem ale napsal jinde, stálým prvkem Gibsonovy tvorby je zachycení společnosti v přechodu, světa na prahu budoucnosti, a tento pocit nacházíme s neztenčenou silou i v nové trilogii.

O Gibsonovi se říká, že jeho dílo nepatří mezi nejsnadnější na překlad. Jaká byla práce na Rozpoznání vzorů?

Náročnost překladu spočívá především ve zhuštěnosti stylu a šíři výrazového rejstříku. Autor je mimořádně citlivý k proměnám hovorové řeči, ale i reklamních sloganů nebo jazyka reklamních kreativců. Nejzajímavější zážitek mi ale přineslo ohromné množství realistických detailů v knize. Pocit z prvního čtení evokuje mediální a reklamní mumraj našeho světa, na čtenáře útočí značky, informace a pojmy, jejichž význam zná někdy přesně, někdy mlhavě a někdy vůbec. Překladatel se musí v knize zabydlet, se všemi podrobnostmi se do potřebné míry seznámit a přitom je převést tak, aby čtenáře nepřipravil o možnost sám se napoprvé ztratit. Rozlišení je nastavené tak vysoko, že ani autor si všechny podrobnosti nepohlídal. Takže když si například na Street View zkusíte zopakovat hrdinčiny cesty Londýnem, zjistíte, že to tak docela nejde. Za zmínku stojí, že autor pozdější vydání upravil podle výtek z internetových fór, ale některé haprující detaily jako by zůstávaly naschvál nezměněné.

Na Rozpoznání vzorů volně navazují knihy Spook Country a Zero History. Budete překládat i je? A kdy se na ně případně můžeme těšit?

To je především dotaz na Laser-books, ale nedočkáme-li se nějaké katastrofy, měla by se Spook Country objevit ještě letos. Hrubou verzi překladu jsem pod pracovním názvem Země slídilů dokončil před pár dny a dobrý mrav většinou velí od rozpracované trilogie neodcházet.

Jaký máte vztah ke kyberpunku a knihám Williama Gibsona? Čtete ho i „mimopracovně“?

Ke Gibsonovi mám vztah rozhodně vřelý, silný dojem na mně jeho knihy zanechaly už ve formativním věku - pokud ho dnes čtu jinak, nuancovaněji a snad i kritičtěji, je to myslím přirozený následek dospívání a těsného překladatelského soužití s textem. Za valného znalce kyberpunku bych se neoznačil. Je ale pravda, že například při čtení Bruce Sterlinga stále zažívám pocit, díky kterému jsem v dětství přilnul k fantastice. Totiž že se výborně bavím a zároveň se mi závratnou rychlostí rozšiřují obzory.

Děkujeme za rozhovor.

William Gibson: Rozpoznání vzorů

Vyjde jako dvaatřicátá kniha z řady Mistrovská díla science fiction, brožovaná, překlad Pavel Bakič, obálka Tomasz Maroński, 370 stran, cena 279 Kč.

Anotace: Nemáme budoucnost, protože naše přítomnost je příliš nestabilní. Máme jen rizikový management. Vymýšlení scénářů pro daný okamžik. Rozpoznávání vzorů

Cayce Pollardová je prorokem nové éry - světově uznávaná lovkyně trendů, analytička jevů trhu a módních směrů. Když přijíždí do Londýna, aby ocenila změnu loga jisté nadnárodní firmy, dostává úkol daleko těžší než všechny dosavadní: má nalézt tvůrce enigmatických videoklipů, které se objevují na netu a staly se objektem rostoucího kultu. Pronásledována vzpomínkami na otce - gurua bezpečnostních systémů a pravděpodobně zaměstnance CIA, který zmizel během útoku na WTC v září 2001 - se Cayce vydává na nebezpečnou cestu po paralelních světech marketingu, globalizace a teroru, a ponenáhlu míří k místu, ve kterém se protínají všechny tyto tři sféry…
Ačkoli Gibsonův česky dosud nevydaný román postrádá prvky science fiction, stále ho můžeme do žánru počítat. Popisuje totiž současnost jako vratký mezistav, kterým všude prosakují věci příští.

Přidat komentář