Ak si odmyslíme Pána prsteňov, fanúšikovia filmovej fantasy si toho v poslednej dekáde veľa neužili. Mali sme tu síce množstvo lacných „veľkovýpravných“ bijákov v štýle Oheň a ľad: Súboj drakov, Dračia búrka či V mene kráľa, no väčšinou šlo o nepodarené kópie a máloktorý si zaslúži miesto v histórii. Oproti putujúcim skupinám bojovníkov sa však výrazne lepšie darilo komornejším príbehom conanovského typu – či už to bol Kráľ Škorpión, Vlkodav, Beowulf...

Miguel žije na paralelním Divokém Západě - na farmě na pomezí indiánské rezervace a civilizace - dost divoké, ale přece jenom civilizace, čehož jsou důkazem střelné zbraně a pozemkové podvody. Rančer Hartog chce získat jeho půdu, ale Miguel je tvrdý oříšek, nelze jej rozlousknout, možná však půjde rozdrtit. Do rozhořívající se rančerské války dorazí Vincent Vega s úkolem od Agentury. Velmi nepříjemným úkolem, ale zároveň tím plní slib, který dal umírajícímu Miguelovu otci, když ho kdysi dávno po divoké honičce dostihl a zabil.

Na podzim proběhne v Praze již pátý ročník mezinárodního festivalu KomiksFEST!

Kapitán poslal do akce ještě čtvrté komando s akvalungy. Jeho osm členů podplavalo Vltavu pod Libeňským mostem už v noci před vlastním útokem. Vycvičení muži postupovali opatrně opuštěným sportovním areálem na Libeňském ostrově, přeběhli Sokolovskou, proběhli parkem kolem hotelu Olympik, vyšplhali do stráně, překonali odstavné koleje s troskami nákladních vagonů a poté se skryli v lesíku Na Krejcárku. Tito specialisté byli určeni k přímému útoku na Útébéčko nebo na to, co z něj zůstane. V širokém povědomí obyvatel Prahy na obou březích Vltavy byli známi pod přezdívkou "assassini". Pokud jich bylo osm, vydali za celý pluk zlenivělých žoldnéřů. Drogy nepoužívali. Jediná droga, která je rozjařovala, bylo zabíjení. Už byli vyhládlí.

Pětadvacátého února roku devatenáctistého padesátého devátého spatřil v moravském městečku Šternberk světlo světa Petr Heteša. Do poloviny svého života, tedy do pětadvaceti let žil na zámku v Lednici na Moravě, odkud do roku 1978, kdy ukončil studia na gymnáziu, dojížděl do Břeclavi. Po gymnáziu byl přijat na Vysoké učení technické v Brně, kde roku 1983 odpromoval na fakultě architektury.

Poněkud nezvykle je třeba tuto reportáž začít doporučením všem literátům, zvláště takovým, kteří se do velkého světa vlastních křtů teprve chystají a nejsou si zcela jisti co a jak. Prosím vás, nepořádejte křty uprostřed léta v klubu Krakatit. Tedy pokud samozřejmě nejste šestistou šedesátou šestou reinkarnací samotného Satana, nenosíte černé kalhoty s cvoky (a dalšími umučenými dušemi), okované kanady s lebkami (menších i větších savců) a vedro je vám srdečně ukradené. Či bylo by, měli-li byste srdce, což si samozřejmě jako šestistá šedesátá šestá reinkarnace samotného Satana nemůžete dovolit.

Když Jerry Linden přiletěl z Paříže do Baltimore převzít tělo své sestry (včetně devítimilimetrových projektilů v něm), ani v nejmenším netušil, v čem to jeho drahá sestřička vlastně jela. Až na místě zjistil, že kromě poměrně rozsáhlé sítě místních nevěstinců zdědil také vstupenku do pekla. To v tomto případě představuje podivná hra v totálně zdevastované čtvrti, kde kromě ztracených lidských existencí přežívá ještě něco, čemu místní říkají vyvřeliny a co je stejně nepochopitelné, jako vlastní příčina omezené destrukce této části města.