KOMIKS: L. Pergaud, M. Gabella, Knoflíková válka 2: Pevnost

„Jen počkejte, přijde válka a to budete zírat!“ slýcháme čas od času od více či méně poblázněných vizionářů. Inu, válka přišla. Knoflíková. Druhý díl. Jenom je škoda, že zírat není moc na co.

První díl s podtitulem Poklad, který vyšel v nakladatelství Coo Boo (patří do rodiny Albatros media) minulý rok, mi přišel ještě poměrně fajn. Ano, je škoda, že je komiks jen třicetistránková brožura a že scénář není nijak invenční, naopak skoro až vykrádá předlohu Louise Pergauda. Ale co. Výtvarná složka, která je v komiksové formě nejdůležitější, se prostě povedla. Ilustrátorka Valérie Vernayová má osobitý svěží styl, který je oním důvodem, proč jste na Knoflíkovou válku mohli opravdu zírat.

Jak jsem zmínil, scénář předlohu neaktualizuje, neposouvá, pokud nepočítáme časový posun z doby před první světovou válkou, kam je zasazen děj Pergaudova románu, o více než třicet let. Ten už ale použili autoři úspěšného filmového zpracování z roku 1962 a v komiksu to nehraje roli. Odkazuje k němu snad jen automobil z roku 47, o který se knoflíkoví válečníci opírají na začátku prvního dílu. Hravá výtvarná složka byla natolik povedená, že ve výsledku se jednalo o dobrý komiks. Tedy pokud mluvíme o prvním dílu. V pokračování, které vyšlo koncem minulého roku a nese název Pevnost, totiž proběhla změna v tvůrčím týmu. Moje favoritka z „jedničky“, madame Vernayová, je totiž nyní zodpovědná pouze za „Výtvarnou koncepci“ a kolonku „Kresba a barvy“ převzal kdosi skrývající se za pseudonymem Khaz.

Tento kreslíř se přímo zoufale snaží navázat na výtvarnou stránku prvního dílu, ale prostě mu to nejde. Možná kdyby Pevnost pojal více podle sebe, byl by výsledek lepší. V náznacích vlastní invence v komiksu totiž nepůsobí neuměle, ale když se pokouší něco ztvárnit jako jeho předchůdkyně v prvním díle, kresba má tendenci se rozpadat.

Scénárista ničím nepřekvapil, možná až zklamal. Díky zhušťování a zkracování se opět vyskytují drobné dějové nesrovnalosti (stále jsme na pouhých třiceti stránkách) a pasáže, které vyznívají až samoúčelně. Místo, aby po prvním dílu, který vzbuzoval naděje, přišlo velké finále, celý příběh spíš vyšumí do ztracena.

Výsledný verdikt tedy zní: Ano, první díl Knoflíkové války je příjemné čtení. Bohužel, druhý díl je horší. V originále vyšla ještě další dvě pokračování, která již opouštějí rámec literární předlohy. Pokud by se i ta dostala do našich knihkupectví, máme ještě naději na dobrý konec celé knoflíkové patálie. Takže nezbývá než doufat a přitom kontrolovat knoflíky na košili. Přece jenom nikdy nevíte, kde se skrývají zákeřní Velraňáci!

Poznámka válečně historická:

Během zpracování recenze mi přišla šifrovaná zpráva od mého tajného válečného zpravodaje přímo z knoflíkového bojiště. Protože informace v ní obsažené přesahují svou hrůzností veškerou představivost, musím se s vámi o ně podělit: Zatímco zmíněná čtyřdílná komiksová série z nakladatelství Petit à Petit byla poklidně zakončena v únoru 2010, v loňském roce se rozpoutala na francouzské komiksové frontě pravá knoflíková řež. Proti sobě totiž vyrazily dvě nakladatelské velmoci Delcourt a Dargaud, každá s vlastní adaptací slavné Pergaudovy předlohy. „Proč?!“ Je zvykem křičet, když vypukne konflikt krvavý a nesmyslný. Příčina se nabízí při pohledu do historie – na letošní rok připadá sté výročí prvního vydání Knoflíkové války, a tak chce leckdo pochopitelně buď přispět svým dílem k oslavám či si na tom trochu přivydělat. Komiksový konflikt však zřejmě zůstane ve stínu boje daleko šílenějšího, který se odehrál loni na podzim na poli filmovém. V rozmezí deseti dnů měly premiéru hned dvě filmové adaptace. Kromě Knoflíkové války (La Guerre des boutons, režie Mann Samuell), jejíž děj byl tentokrát posunut o pár let blíže současnosti, do čím dál veselejších padesátých let, kdy barevné krinolíny víří v rytmu twistu, vznikla i Nová knoflíková válka (La Nouvelleguerre des boutons, režie Christophe Barratier). Ta pro změnu zasazená přímo do pochmurné doby německé okupace. Není v našich silách zde nabídnout recenze obou filmů, ale závěrečná informace jen podtrhne tragičnost této v dějinách nebývalé Velké Francouzské Knoflíkové Občanské? Bratrovražedné? Války. Filmoví kritici na webu Plan-C podělili obě válčící strany následovně: Knoflíková válka dostala jednu hvězdičku z pěti, Nová knoflíková půl hvězdičky. Ve slovním hodnocení se tak obě díla ocitla v kategorii „á fuir“, což by se dalo přeložit jako „zdrhejte!“.

Poslední zpráva z bojiště je ještě zajímavější. Barratierova Nová knoflíková válka mezitím dobyla Česko (82% na ČSFD), ovšem jaksi kontumačně, neb soupeř se zatím na toto pole cti a slávy nedostavil – čeští filmoví distributoři ho pravděpodobně přehlédli. Výsledek je ovšem velmi pravděpodobně ovlivněn i válečnou lstí – český distributor sebral konkurenčnímu snímku název, když slovo "Nová" vypustil, což zmatek na bojišti patřičným způsobem umocnilo.

Knoflíková válka 2: Pevnost /La Guerre des Boutons 2: La forteresse/
Pergaud, Louis - Gabella, Mathieu - Khaz

Nakladatel: Albatros Media - CooBoo
Překlad: Richard Podaný
Obálka: Khaz
Redakce: Karolina Medková, Lubomír Kuba
Rok vydání: 2011
Počet stran: 32
Rozměr: 210 x 295
Provedení­: paperback
Autor předlohy: Louis Pergaud
Scénář: Mathieu Gabella
Kresba: Khaz
Cena: 149 Kč

Přidat komentář