O poslední březnový nedělník jsme požádali spisovatelku a překladatelku Petru Kubaškovou.

Co myslíte, umí knížky mluvit? A mají místa duši? Jasně, knížky maj spoustu stránek a na nich ještě víc písmenek, takže se od nich automaticky očekává nějaký to sdělení, a v dnešní době už má každý druhý místo toho slavnýho genia loci, kterej vás ovane atmosférou tak magickou, že si tam dočista zatoužíte udělat selfíčko a vrznout ho na sítě dřív, než by se genius a loci stihli vzít za ruce a někam se spolu vypařit – ale tak jsem to nemyslela.

Nakladatelství Pointa v březnu vydává novou knihu. Na své by si měli přijít čtenáři se zájmem o dobrodružnou, sci-fi a young adult literaturu. Anna Šuláková vás vezme ve své knize Fialová do nepříliš příjemné budoucnosti.

I v této nelehké době probleskují knižním trhem nové hvězdy české fantastiky. Pavel Motejlek je jednou z nich. Se svou knihou Temné duše vzdává hold své oblíbené RPG hře Dark Souls a zároveň přináší na český knižní trh něco nového a neobvyklého… Otázka je: Ocení tuto osobitost a originální přístup i čtenáři?

Pravidelná anketa Kniha roku Sardenu má za sebou další ročníky. V článku najdete komentáře všech respondentů (kterým moc děkujeme!) a s nimi možnost zjistit, které zajímavé tituly vám unikly. Výsledky ankety zveřejníme posléze.

Dneska se podíváme na druhý styl tvorby krajinky z kartonu a to je stavění a taky víc zapojíme modurit a polystyren. Tahle krajinka je mnohem náchylnější na rozšlápnutí, ale zároveň ji lze „naplnit“ elektronikou, případně jít do větších výšek.

Smazal jsem z telefonu Facebook, Twitter i Instagram. Vypnul všechny notifikace. Pro YouTube nastavil jednoduché omezující pravidlo používání. Na stole přede mnou ležel čerstvě zhlouplý smartphone. A co teď?

První letošní sardenskou povídku, kterou si (po vítězných povídkách Sardenských legend) přečtete, napsala brněnská rodačka Michaela Kubíčková. V loňském roce vyhrála nebo se alespoň probokovala do finále „kdejaké“ literární soutěže, o kterou zavadila, a z tohoto pohledu to vypadá, že o ní určitě neslyšíme naposledy. V Sardenských legendách se sice úplně na vrchol neprobojovala, ale protože se naší předsedkyni poroty Tereze Kadečkové povídka zachytila drápkem v hlavě, prosadila si její vydání v rámci naší celoroční povídkové rubriky. Motiv ztraceného města v této povídce tedy není náhoda, ale „soutěžní“ úmysl.

Přejeme, ať se vám povídka líbí stejně jako nám.

Možná jste to nevěděli, ale Sarden je na Twitteru. A taky na Instagramu. A na Facebooku. Na TikTok jsme to zatím nedotáhli. Snažíme se být in (a osobně si myslím, že nám to moc nejde, je nás na to málo a nejraději píšeme texty).