Červencovou povídku napsala pro Sarden Barbora Vrobelová, která se kromě psaní ve volném čase věnuje hraní počítačových her, šití, chorobnému shromažďování knih a občas i jejich čtením. Dvakrát publikovala v antologiích MLOK literární soutěže CKČ a v pařátcích ji uvízla i jedna cena Akademie SFFH nebo nominace ceny Aeronautilus. Jak vypadá Matka nového věku v jejím podání račte posoudit už sami.

Letos jsem do toho šla znovu. Uspořádala jsem už druhý ročník literární soutěže Sardenské legendy. A fakt se na to těším.

Druhý ročník Sardenských legend je tady!

NA OBÁLCE NOVÉ PEVNOSTI SE TO HEMŽÍ NANITY A VNITŘKU PAK VLÁDNOU DÁMY, CO NEKOPAJÍ ZA BARVY DOBRA. VÁŠ PRŮVODCE FANTASTICKÝMI SVĚTY ROZHODNĚ MÁ CO NABÍDNOUT A HLÁSÁ, ŽE BUDOUCNOST NENÍ PRO PADAVKY.

Prašina se konečně uklidnila. Slizký podnikatel Hrouda se vypařil, Jirka s En se vzpamatovávají z říjnových událostí, tajemný stroj stále tiká v hlubinách Šibeničního vrchu a vše pohřbily závěje sněhu. Jenže nad Prahou se opět stahují mračna. Po smrti Jirkova dědečka se městem začínají pohybovat divná individua. V části zvané Krchleby se probouzí kult vedený tajemným Melicharem. Co má za lubem? Může mu Jirka věřit? Může věřit vlastní rodině? Může věřit En?

Na první pohled by se mohlo zdát, že porušujeme nedělníkový režim, protože dnes je řada na externistovi z řad fantastických hostí. Někdy je ale potřeba trochu ohnout realitu. Náš počítačový a grafický guru a šedá eminence sardenská přesídlil z pracovně-rodinně-osobních důvodů na blíže neurčenou dobu do USA. Stal se z něj tedy ten nejextrémnější externista, jakého si lze (v jistém slova smyslu) představit, a protože už sepsal pár postřehů ze svého zabydlování, nechceme je nechat ležet  jen tak ladem. Předběžně naznačil, že když mu bude múza dobře našeptávat, není  tenhle americký příspěvek zdaleka jediný, na který se můžete těšit.

Knihu načetl herec Jan Meduna, kterého můžete znát převážně z divadelních jevišť. Působil například v divadlech Studio DVA, Divadlo V Dlouhé, Městská divadla pražská a řadě dalších. Čtenáři orientující se ve filmové a televizní tvorbě ho možná znají z filmů Tobruk, Rytmus v patách nebo ze seriálů Případy 1. oddělení a Labyrint. Režie se ujal Jakub Tabery.