ROZHOVOR: Jak (ne)funguje Akademie science fiction, fantasy a hororu (a jak by fungovat měla)

Článek od: Redakce - 15.06.2017

Ne, článek Gorgona Books Pátrání po neviditelné akademii to nespustil. Boris Hokr cupuje ASFFH na iLiteratuře každoročně, v úvodníku XB-1 se ještě před Světem knihy těšil na tradiční rozepře po udílení Cen ASFFH Vlado Ríša. Třeba. Ale Jan Kravčík a Hana Fruhwirtová z Gorgony šli o krok dál než k tradičnímu nadávání na webu či v uzavřené společnosti. Napsali Ondřeji Moravovi, předsedovi Akademie science fiction, fantasy a hororu. Ten neodpovídal – a tak článek vznikl. A tady jsme v tom „o krok dál“. Snaha ne pouze nadávat, snaha řešit věci, ptát se kompetentních osob, dát jim vědět, že veřejnost není lhostejná, nýbrž zajímá se. Rozvinula se rozsáhlá debata (zejména na Facebooku), ve které se objevily jak promyšlené kritické názory, tak nesmysly.

Chce-li člověk vědět, jak to všechno je, musí se ptát. My (tj. Jan Křeček a Karel Krajča) jsme měli stejný nápad: oslovit zainteresované osoby, konkrétně Ondřeje Moravu a Zdeňka Rampase, a požádat je o rozhovor. Prakticky v jeden den jsme jim napsali, následně se o této časové shodě dozvěděli – a začali domlouvat spolupráci. Vznikl nápad: stvoříme rozhovor společnými silami. Ne za jeden subjekt, nýbrž napříč časopisy a weby, které se zajímají o fantastiku. Domluvíme se tak, že rozhovor vyjde ve stejnou chvíli ve všech zainteresovaných médiích. Deklamace toho, že se zajímáme, že nám není fantastika a ASFFH lhostejná. Důkaz toho, že ač si každý hrajeme na svém písečku, na „nadnárodních“ ideách se dokážeme shodnout, dokážeme vyjádřit, že tohle je něco, do čeho chceme mluvit.

Tolik k ideálům. Napsali jsme e-mail v tomto duchu a poslali jej, kam nás napadlo (Pevnost, XB-1, Interkom, MFantasy, FantasyPlanet, Fantasya, Dagon, Děti noci, k tomu samozřejmě domovské weby Sarden a Vlčí bouda, kopii jsme poslali i nakladatelství Gorgona Books – když už to spískali). Přílohou byl návrh otázek pro Zdeňka Rampase a Ondřeje Moravu a prosba, aby kdokoliv navrhl nové či jiné otázky. Ozvaly se tři weby: Dagon a Děti noci kladně. MFantasy s tím, že se zapojit nechtějí. Kromě toho napsali z Gorgony, že by byli rádi, aby to nebylo prezentováno jako „kauza“ (což vesměs respektujeme, v otázkách je nyní povětšinou „diskuze“). A to bylo všechno.

Ač se nám propojení napříč většinou fantastických médií nepodařilo, pořád tento rozhovor bereme jako důkaz toho, že se o Ceny ASFFH, samotnou Akademii a vůbec fantastickou scénu v České republice někdo aktivně zajímá. Budeme rádi, když do komentářů napíšete svůj názor. Abychom věděli, že i vy, čtenáři, se zajímáte.


ČÁST 1: Základy, historie, ideje a ideály

Kdy a proč vznikla Akademie science fiction, fantasy a hororu (ASFFH)?

ZDENĚK RAMPAS (ZR): S nápadem vytvořit Akademii přišel roku 1995 jako první Jaroslav Olša jr., dnes český velvyslanec na Filipínách, tehdy asi začínající diplomat či úředník Ministerstva zahraničních věcí. Podle vzoru ostatních tehdy vznikajících Akademií (filmová a televizní např.) načrtl seznam kategorií a dodal informace o fungování podobných organizací v zahraničí. Na mně bylo udělat tu nevděčnou malou práci, nebyl jsem na to ale úplně sám, v přípravné skupině zasedli ještě Ivan Adamovič, Egon Čierny, Eva Hauserová, Martin Klíma, Ondřej Neff, Jaroslav Olša jr., Richard Podaný, Vlado Ríša a Pavel Weigel. První ročník Akademie měl neuvěřitelných 18 kategorií a snažil se podle našich tehdejších možností a schopností postihnout celou sféru fantastična v Česku a Slovensku, proto se hodnotily i filmy, videopremiéry a PC hry a uvažovalo se i o hrách na hrdiny. Ivo Železný navrhl pořádat slavnostní vyhlašování na veletrhu Svět knihy, Ondřej Neff se ujal moderování prvního ročníku. Ondřej Neff pro větší prestiž Akademie navrhl, aby ji zřizoval World SF, jejíž česká sekce byla hlavně pro tento účel založena a jejímiž členy se stala většina přípravné skupiny. Když World SF zanikl (a jeho česká sekce již krom Akademie nevyvíjela žádnou činnost), ujal se Akademie Československý fandom v ČR (dnes z. s.).
Za trofej pro vítěze byl zvolen stejný Mlok, jakého udílela Cena Karla Čapka, jen ve zlaté barvě. Následujících několik let předával ceny Roman Lipčík, toho navrhl Pavel Weigel, který si vzpomínal na Lipčíkovo moderování mega Koncertu pro všechny slušný lidi.
Toho vystřídal Richard Klíčník, později s Evou (dnes) Decastelo, pak populární dvojice Tomášové Skoupý a Randus (známější z moderování Eroticonů spíše jako Čóry a Dizzyn) a dnes to má na hrbu administrátor Ondřej Morava, kterému zdatně vypomáhá Adélka Červenková.
V roce 2007 se po několikaletých debatách Mlok změnil na současnou Sfingu.

Jak vypadalo fungování ASFFH na začátku jejího působení? Kdo uděloval ceny, jak fungovalo hlasování, co tehdy fungovalo a co naopak nefungovalo?

ZR: Protože tehdy byla scifistická komunita mnohem menší a kompaktnější, byli do Akademie přizváni všichni tehdejší aktivní autoři fantastiky, její nakladatelé, vydavatelé, ilustrátoři, překladatelé, teoretici, pracovníci specializovaných knihkupectví a šéfové SF klubů (na které měla přípravná skupina spojení). Hlasování Akademie od počátku probíhalo dvoukolově, ani v letech, kdy vycházelo jen přibližně 250 zahraničních a 50 českých a slovenských titulů ročně, se nepředpokládalo, že v prvním kole bude někdo číst všechny knihy a povídky. Každý hodnotil zlomek, který znal, nebo dal na recenze od lidí, jejichž názorů si vážil. Při velkém počtu členů Akademie nakonec byla prozkoumána většina produkce. Až v druhém kole se očekávala četba všech nominovaných prací.
První kolo se vyhodnocovalo prostým součtem odevzdaných hlasů, druhé se sčítalo složitějším australským systémem. Ten bere v potaz i druhá a další pořadí ve vyplněném formuláři. Když dostatečný počet Akademiků hlasuje nejen o prvním místě, ale rozmyslí si, co by dali na první místo, kdyby se jejich favorit nedostal do nominace (což vlastně znamená, že seřadí všechna nominovaná díla v pořadí jejich kvalit, jak je vnímají oni sami), vítězí každé dílo s nadpolovičním počtem hlasů.
V prvních letech, kdy byla Akademie nová a neokoukaná, nebylo jejím členům zatěžko zamyslet se nad uplynulým čtenářským rokem, vyplnit a poslat formuláře (vše se dělo papírovou formou :) ).
Od počátku nefungovala dobře kategorie povídka, to se projevovalo pokusy o její zrušení nebo zavedení komise, která by v pěti lidech přečetla většinu produkce, a tím pak suplovala první kolo.
Od počátku rovněž vládne asymetrie v české a slovenské části Akademie: zatímco slovenští Akademici četli jak českou, tak slovenskou produkci, čeští byli obvykle zcela saturováni tou „svou“. To v prvních letech nevadilo, protože slovenská produkce byla marginální a většina slovenských fanoušků četla hlavně dobře dostupné česky vydané knihy. Později ale slovenská produkce vzrostla do té míry, že s výjimkou nadnárodních bestselerů, jako byl Marťan, nebo naprosto mimořádných počinů, jakým je Mycelium, hlasují z větší části čeští a slovenští Akademici o různých knihách.
Dále se moc nepodařilo prosadit myšlenku, že už nominace je ctí a odměnou a že by se neměla všechna pozornost soustřeďovat jen na absolutního vítěze.

Jaké změny v průběhu let nastaly? Co se změnilo? Kolik nastalo „reforem“? Kým a čím byly způsobeny? Kdo všechno vedl ASFFH?

ZR: Po vyhodnocení prvního ročníku Akademie vznikly tři nové kategorie (počin roku a překladová literatura se rozčlenila na SF, fantasy a horor) a dvě zanikly (videopremiéra a knižní obálky). Od roku 2005 se kategorie zahraniční kniha (založená v roce 1999) změnila na knihu roku.
Potom co přípravný výbor Akademii založil, většina jeho členů se zúčastňovala práce Akademie jen jako hodnotitelé prvního a druhého kola a podstatnou část organizační práce jsem vykonával já a Richard Podaný, později se připojil Martin Šust, který reflektoval a reprezentoval změny, jež nastaly od vzniku Akademie a doby, kdy do ní on sám vstoupil.
Do reformy v roce 2011 se pak kategorie ani další náležitosti Akademie příliš neměnily. (To souviselo i s faktickou nemožností uskutečnit valnou hromadu Akademie a organizátoři nechtěli dělat žádné velké změny bez souhlasu většiny.) Tato reforma měla jak interní, tak externí příčiny. O interních jsem se již zmínil, šlo zejména o snižující se aktivitu Akademiků, externím důvodem byl hlavně každoroční povyk na webu následující po udělení Cen. Jana Jůzlová se tehdy pokusila shrnout racionálně vypadající část výhrad k práci Akademie a navrhla změny, které vedly k rozdělení Akademie na Všeobecnou a Odbornou sekci. Jako manželka významného distributora SF/F literatury snadno získala kontakty na specializovaná knihkupectví, jež pak doplnila redaktory a recenzenty časopisů a webů, které nominovali jejich šéfredaktoři. Tato reforma byla schválena internetovým hlasováním všech členů Akademie. Hlavně z finančních důvodů a také kvůli zjednodušení a zpřehlednění při ní také zanikly kategorie editor/redaktor a teoretická práce s tím, že opravdu mimořádné výkony podchytí počin roku.

Jaká je základní myšlenka / jsou základní myšlenky ASFFH? Proč ASFFH existuje dnes?

ZR: Hlavním cílem Akademie SFFH je propagovat fantastické žánry a zpřístupňovat je širší veřejnosti. Význam Akademie je i v její kontinuitě, umožňuje sledovat trendy a alespoň něco si zapamatovat z každoroční produkce. (Zde je například třeba hledat jeden z důvodů, proč byla zrušena kategorie cyklus, bylo těžké v ní vysledovat nějaké kontinuity, ocenění se vztahovalo jen ke konkrétnímu roku a dílu.) Pro mnoho fanoušků může být důležitým vedlejším efektem Akademie i její bibliografická činnost a díky ní vznikající Orientační seznam.

ONDŘEJ MORAVA (OM): Souhlasím. Hlavní smysl ASFFH vidím v propagaci žánrové literatury. Jsem toho názoru, že se jedná o unikátní literární cenu, hlavně proto, že ji v první řadě nepovažuji za soutěž. Spíš jde o snahu ohlédnout se za uplynulým rokem a zamyslet se nad produkcí v jednotlivých kategoriích. Hlasování je v takovém případě spíše nástrojem než hlavní pointou.


ČÁST 2: Současnost ASFFH

Co dělá ASFFH pro to, aby plnila základní myšlenku/y nastíněné v otázce výše?

ZR: Jen velmi málo, nemůže dělat víc, než dělají její členové. Ti samozřejmě odvádějí pro fantastické žánry spoustu práce, ale asi by ji většinu dělali, i kdyby v Akademii nebyli.

OM: Za sebe se hlavně snažím o udržení stávajících funkcí a kontinuity. Rád bych se pokusil o širší mediální prezentaci, ale není to pro mě vždy snadné. Je to otázka nejen toho, ovládnout nějaké ty mediální dovednosti, ale také určit, co je případné a co ne. V tomto směru se snažím o maximální nestrannost. Kromě výsledků hlasování je těžké najít další témata vhodná pro nestrannou prezentraci.

Jaká je struktura ASFFH? Kdo ji řídí? Jakým způsobem prakticky funguje? Má právní subjektivitu? Kolik je Akademiků? Jak byli vybráni? Jak jsou aktivní?

ZR: Mám dojem, že na to jsem už nějakým omylem odpověděl.

OM: Nemám co dodat.

Jak funguje a jak se liší „Odborná“ a „Všeobecná“ sekce Akademie? Kdo posuzuje, kdo bude v jaké sekci?

ZR: Na to jsem asi odpověděl také. Rozdělení Akademie na sekce bylo jednak odpovědí na volání po transparentnosti a pak reakcí na zmenšující se počet hlasujících.

OM: Myslím, že tady je skryto asi největší nepochopení týkající se ASFFH. Zároveň i kořen nejčastějších námitek proti jejímu působení. Krom toho, že se jedná o systém, který jsem podědil, je můj vztah k tomuto dělení rozporuplný. Přijde mi fungující, ale jeho nepopularita u některých členů mě přivádí k zamyšlení. Nechci ale provádět žádné změny bez důkladného uvážení a jasné představy o novém systému.

Jak se mohu stát Akademikem? A za jakých okolností bych se měl stát Akademikem?

ZR: Od reformy z roku 2011 v zásadě dvěma způsoby. Do Akademie vás vyšle šéfredaktor papírového nebo webového časopisu věnovaného fantastice, nebo jste knihkupcem v obchodu specializovaném na fantastickou literaturu. Pak se stáváte členem Odborné sekce. Nebo sám projevíte zájem o členství pomocí formuláře na stránkách Akademie a můžete se stát členem Všeobecné sekce. Odborná sekce hlasuje o všech kategoriích s výjimkou časopis/web, Všeobecná sekce nehlasuje v knižních kategoriích nejlepší SF, fantasy a horor, povídková kniha, původní kniha… ale hlasuje pro knihu roku, což občas vede k tomu, že knihou roku je titul, který nezískal žádné jiné ocenění.

OM: Za sebe jen dodám, že Akademikem by se měl stát ten, kdo si opravdu přeje hlasovat, nebo jakkoli jinak pomáhat s prezentací. Myslím, že láska k fantastické literatuře je hlavním měřítkem.


ČÁST 3: Ceny ASFFH

Jak by měl v rámci Cen ASFFH pracovat ideální Akademik?

ZR: Mně by stačilo, jak už jsem naznačil, kdyby v prvním kole každý hodnotil zlomek produkce, který zná, nebo dal na recenze od lidí, jejichž názorů si váží. A v druhém kole přečetl všechna nominovaná díla.
V nějakém lepším světě by se Akademici měli věnovat i teoretické práci, zkoumat trendy, pomáhat začínajícím autorům, spolupracovat při tom s nakladateli, udržovat si přehled o světovém dění a vedle toho pomáhat propagovat žánrovou literaturu a svou recenzentskou činností ji kultivovat.

OM: Pro mě je to v první řadě hlasovat v takovém rozsahu, jak se kdo cítí, v druhé řadě navrhovat další možné vhodné způsoby fungování ASFFH a v třetí řadě podílet se na jejich realizaci.

Jak ASFFH řeší případné střety zájmu v hlasování o Cenách ASFFH (např. autor je v „Odborné“ sekci, ale daný rok vydal knihu. Může tedy hlasovat pro sebe?)?

ZR: Při dostatečném počtu hlasujících není tato otázka fakticky důležitá, ale hodně Akademiků v takovém případě kategorii v tom roce vynechává, často s poznámkou: V této kategorii letos nehlasuji, vydal jsem knihu… Nicméně nikdo nekontroluje ani nesleduje, kdo pro koho hlasuje.
Stávalo se, že nakladatelé hlasovali hlavně pro své knihy, protože jiné nečetli, ale ani to nebyl problém, protože v Akademii byli takřka všichni a dělala to většina, takže se to vynulovalo. :)

OM: Taková věc je hlavně otázka důvěry. Nejsme zase tak moc velká scéna, většina účinkujících se zná buď osobně, nebo profesně. V takovém případě se lidé povětšinou chovají rozumně a s ohledem. Co se přímého konfliktu zájmu týče, je to možné, ale podle mě to není problém. Vzhledem k systému hlasování, je velmi těžké jedním hlasem změnit celkový výsledek. V žádné kategorii není možné se dostat do vedení bez podpory ostatních hlasujících. Takže ano, možné to je, ale nevidím to jako problém.

Jak se počítá, kdo bude nominován do druhého kola, a jak se určuje absolutní vítěz kategorie?

ZR: Do druhého kola postupují díla a osobnosti s nejvíce hlasy z kola prvního, o těch je pak hlasováno „australským“ systémem.

Kolik Akademiků hlasovalo v letošních Cenách ASFFH (a co třeba v loňských)?

ZR: V posledních dvou letech se v Akademii aktivně angažovalo něco málo přes polovinu registrovaných Akademiků, část z ostatních se omluvila, že v tom kterém roce nemá dostatečně načteno, mnozí ze Všeobecné sekce ale ztratili zájem o práci v Akademii po tom, co nemohou hlasovat v kategoriích, které je hlavně zajímají.

OM: Řekl bych, že je to často zbytečný ostych, co lidi přiměje k tomu zříci se hlasování. Seznam publikační činnosti rozesílaný Akademikům má bohužel často zastrašující účinek. Je to sice pochopitelné, ale bohužel nevím, jak tomu zabránit.

Existuje cena, která má v rámci nějaké subkultury podobné podmínky jako Ceny ASFFH, ale má větší prestiž a mediální ohlas? Existuje nějaký model pro takovouto „soutěž“, který by se zavděčil valné většině fanoušků a veřejnosti? Jak to například funguje ve fantastice zahraničí?

ZR: Nevím o tom. Co se fantastiky týče, v zahraničí mají národní fandomy své ceny, ale o jejich dopadu nic nevím, jsou tu samozřejmě ceny ESFS udělované na Euroconech a Hugo a Nebula, ale o těch vám jiní mohou říci více než já a zajímavěji…

OM: Tady se dostáváme k opravdu zajímavému tématu. Měl jsem na loňském Euroconu tu čest mluvit s několika veterány zahraniční fantastiky. Hlavní dojem, který jsem si odnesl je, že zavděčit se většině fanoušků je prakticky nemožné. Skoro mi přijde mi vhodnější úspěšnost poměřovat mírou zapálené debaty. Protože dokud se lidé spolu baví a třeba se i někdy hádají, jsou stále účastni. Skutečná smrt jakéhokoli počinu nastává až při nezájmu.


ČÁST 4: Aktuální palčivé otázky

Jak vnímáte současný status ASFFH a Cen ASFFH? Jde o instituce, které jsou všeobecně uznávané? Pokud ne, proč tomu tak je? A lze relevantně odpovědět na otázku, zda mají Ceny ASFFH prestiž?

ZR: Kdyby to nikoho nezajímalo, asi by se každoročně nestrhlo takové furore. :)
Problém Akademie je, že jen málo (ale odkud to víme?) ovlivňuje trh. V prvních letech někteří nakladatelé opatřovali své knihy samolepkou Nominováno Akademií SFFH, ale zřejmě to nemělo velký efekt. Takže hlavní přínos Akademie asi je, že poučenému čtenáři pomůže v orientaci v současné obrovské produkci a oceněným autorům a osobnostem udělá radost.

OM: Uznání je bohužel věc, která se špatně měří. Spíš mi dělá starost obecné povědomí. Za úspěch budu považovat, pokud by se podařilo Ceny přiblížit nejen současné generaci, ale té příští. To je hlavní problém, se kterým se potýkám.

Jak vnímáte diskuzi, kterou spustil článek na webu nakladatelství Gorgona?

ZR: Nevnímám to hlavně jako kauzu, Gorgona (zbytečně mnoha slovy) napsala, že stránky Akademie jsou zastaralé, a toho se chytila skupinka, která každá rok po vyhlášení výsledků dělá povyk. Chybou samozřejmě bylo, že Ondřej Morava Gorgoně nepotvrdil příjem mailu, předpokládám, že se na něho obrátili jako na instituci, a pak měli právo očekávat odpověď, ale v tom případě by si měli uvědomit, že jiné instituce odpovídají do třiceti dnů. :)
Akademie je dost pracná a časově náročná záležitost, číst příspěvky každoročních kritiků její dlouholeté pořadatele rychle (po pár letech) omrzí, já mám za to, že pokud dotyčnému jde o něco jiného, než se předvádět či „plivat jedovatou slinu“, může napsat přímo organizátorům (mail byl a je na stránkách Akademie). V prvních dvaceti letech se přes mnohonásobné propírání Akademie ani jednou nestalo, že by někdo poslal dotaz týkající se fungování Akademie či dokonce shrnul, k čemu ty „diskuse“ dospěly, a poslal nějaké návrhy co a jak zlepšit či změnit. Mail Gorgony byl, co si pamatuji, první. (Výjimkou byly už zmíněné připomínky Martina Šusta, byl za ně také hned odměněn několikaletou prací pro Akademii, a pak mi jednou JWP nebo to byl Jarek Mostecký poslal velmi složitý návrh na reformu povídkové kategorie, ale to bylo na mou soukromou adresu; teď ovšem píšu o té spoustě kritiků, které známe jen jako webové nicky.)

OM: Pozitivně. Jak už jsem řekl, bez debaty je nemožné udržet jakýkoli počin při životě. Těžko říci proč, ale jak článek, tak původní e-mail od Gorgony mě velmi potěšily. Ne tím, že bych na něco takového čekal, ani jsem neměl v první chvíli úsměv na rtech. Byl jsem zaskočen, vytržen z letargie, přiměn k zamyšlení a zahanben. Přesně v tomto pořadí. Ale výsledný pocit bych rozhodně nazval potěšením. Umožnilo mi to se důkladně zamyslet nad sebou i Akademií a pokusit se reagovat konstruktivním způsobem.

Proč celá tato diskuze vznikla?

ZR: Já doufám, že to vzniklo jen proto, že stránky Akademie byly trestuhodně zastaralé. K tomu došlo tak, že se o ně roky starali Martin Šust a Jana Jůzlová. A když tuto práci předali Ondřeji Moravovi, tak si za ně zatím nedokázal najít náhradu.
Já Ondřejovi dodnes pomáhám s věcmi, kde je třeba mnohaleté zkušenosti, jako je zvaní nominovaných (všechny je na rozdíl od něho znám) nebo s komunikací se sponzory (které jsem pomáhal před lety získávat). A vedle toho sestavuji Orientační seznam Akademie z podkladů Jirky Doležala a Wojty Běhounka, využiji tohoto místa, abych jim poděkoval, asi další věc, kterou za mě nikdo neudělá. 

OM: Moje vina. Neodpověděl jsem včas ani jsem nebyl schopen reagovat s dostatečnou pružností na vývoj situace. Ale na svou, nepříliš nadšenou, obranu bych rád uvedl, že jejich email byl ve své podstatě první, který jsem dostal a který se týkal tohoto tématu. A za těch pár let, co jsem v organizaci ASFFH, jsem trestuhodně zpohodlněl. Vždy se zdálo, že na některé věci je dost času. V tomto směru se mi dostalo důkladného probuzení.


ČÁST 5: Budoucnost ASFFH

(c) Hanina VeseláJe třeba ASFFH reformovat? Pokud ano, jak? Pokud ne, proč?

ZR: Určitě ano, knižní trh se obměňuje a je třeba na tyto změny reagovat, bylo by dobré zaznamenat e-knihy a audioknihy.
Reformu by potřebovala i reforma z roku 2011, ta se pozvolna vyčerpala a nebylo by špatné, kdyby v odborné sekci hlasovalo více členů. Možná neomezovat počet recenzentů, které jednotlivá média do Akademie vysílají. Ale vzhledem k tomu, že mnozí nedokáží každoročně naplnit ani stávající kvóty, a když uvážíme, že se kvalita ani složení nominací a vítězů ročníků před reformou 2011 a po ní prakticky nezměnily (vlastně těžko najdeme vůbec nějaké zásadní rozdíly), tak si myslím, ale to říkám jen jako řadový Akademik, že opětovné sloučení sekcí by mohlo pomoci lepšímu fungování.

OM: Možná to bude znít divně, ale nejsem si jist, jestli bych měl na tuto otázku odpovídat já. Spíš bych rád znal stanoviska a názory Akademiků, čtenářů a spisovatelů.

Mělo by smysl ASFFH zrušit a vybudovat úplně novou organizaci s podobným poselstvím a záměrem?

ZR: Nebudu nikomu bránit, aby to udělal, ale z hlediska kontinuity a zkoumání trendů by to byla škoda, představme si třeba, že by se filmový Oskar každých dvacet let rušil a zakládal znovu…

OM: Nemyslím si. Ceny Akademie mají tradici, základ i zkušenosti. Současná podoba, i když jistě ne ideální, je výsledkem dvaceti let postupných změn a procesu eliminace nefunkčních modelů. Mají také na své straně něco, co bude pro jakoukoli novou organizaci těžké nahradit – setrvačnost.

Co by měla ASFFH dělat, aby se situace, kvůli které vznikl tento rozhovor, neopakovala?

ZR: Do zániku internetu nebo Akademie se podobné výstřelky jako letos budou opakovat každoročně, že letos za záminku posloužil text Gorgony, je jen náhoda; i kdyby Ondřej odpověděl obratem, našla by se jiná záminka.
Lidé, kteří o Akademii skoro nic nevědí, se vždy rádi na webu podělí o svou hloupost, neznalost a o to, proč jsou rádi, že v Akademii nejsou.

OM: Spíš bych se ptal co udělat, aby se podobná kauza opakovala pravidelně, ideálně tak, aby pokaždé došlo ke zlepšení. Jak pokračovat v započatém úsilí a udržet si pozornost jak fanoušků a čtenářů, ale hlavně všech zainteresovaných.
Za sebe jen dodám, že udělám vše proto, abych už prostor pro některé výtky nezadával. Doufám ale, že debata o Akademii zdaleka nekončí.


– ptali se Jan Křeček (Sarden) a Karel Krajča (Vlčí bouda)

Foto Zdeňka Rampase: archiv Zdeňka Rampase
Foto Ondřeje Moravy: (c) Hanina Veselá

Komentáře

Přidat komentář

Sarden - internetový magazín o sci-fi a fantastice  /  šéfredaktor:  Martin Stručovský  /  zástupkyně šéfredaktora: Monika Dvořáková  / webmaster: Petr Šimčík / ISSN: 1805-2711