Nevěříte, že se velké zázraky mohou dít kdykoliv a kdekoliv? Dokonce i na tak malém knižním trhu jako je ten český? Přečtěte si článek, který napsala (původně anglicky) česká autorka Julie Nováková pro online magazín Clarkesworld. Podaří se jí vás přesvědčit o unikátnosti české fantastické literární scény?
V sobotu 6. července 2013, ve slavnostní atmosféře Večera fantazie, jímž jako vždy gradoval Festival fantazie v Chotěboři, byly vyhlášeny výsledky už devátého ročníku ankety Aeronautilus.
V XB-1 4/2012 nenarazil mezi povídkami na žádný slabý kousek, sice stále nepřekoná jedničku tohoto roku, ale tu upřímě snad ani trhnout nejde. A publicistika? Jason Sanford, steampunk, ale třeba taky mystifikační horory. Co chtít víc?
Listopadová XB-1 (2011) je tak říkajíc holkou pro všechny. Obsahuje povídky, které přelouskáte kdekoli ve vlaku či MHD, ale také kusy, na které se budete muset stoprocentně soustředit a zalézt si někam do ticha.
Minicony pokračují! Byť se Míla Linc přesunul do moravské metropole, jím opečovávaná tradice stále žije a má se k světu. Přesvědčit se můžete 20. ledna od 15.00 do 19.00 ve smíchovské pobočce Městské knihovny Praha (nám. 14. října 15, Praha 5), kdy se uskuteční úžasný a skvělý XB-1 CON a spolu s ním se snad zrodí nová fantastická tradice.
Poslední letošní (2011) XB-1 má velice slušnou zahraniční sekci a extrémně naditou publicistiku, jediné co tak kazí celkový obraz je česká sekce a to hlavně její nejdelší povídka - Lidé z Marin-Gotte.
Před rokem jsme zde vypustili informaci o zániku časopisu Ikarie, zároveň však díky odhodlání Vlada Ríši a jeho týmu vzniklo periodikum, které povstalo jako bájný fénix, byť dostalo jméno XB-1. A protože je (staro)nový magazín na světě již rok a daří se mu, přichastala si pro vás jeho redakce milé překvapení.
Předně bych chtěl říci, že říjnová XB-1 má snad nejhezčí obálku i barevné sladění a je to minimálně třetí povedená obálka v řadě. Je tedy mojí velkou nadějí a příslibem toho, že už se v bočním sloupci nikdy neobjeví brčálově zelená, nebo nedej bože růžová. To jen tak na okraj. Obálka totiž určitě není tím, kvůli čemu XB-1 čteme.
Série PAX si drží setrvalou kvalitu a Dech smrti patří k pomalu se rozšiřující skupině těch opravdu děsivých a beznadějných dílů. Pokud jste se pročetli až k tomuto dílu, rozhodně je důvod pokračovat, a pokud jste o PAX ještě nezavadili, vězte, že není důvod ho nezkusit.