Upíři

Další kniha záhadologa a historika Vladimíra Lišky je pokusem poodhrnout roušku tajemna, jímž byli upíři a vlkodlaci donedávna opředeni.

V životě Anity Blakeové se vyskytuje hodně netvorů. Někteří z nich jsou lidé. Mezi ně patří i muž jménem Edward, nájemný lovec se specializací na nadpřirozeno.

Dlouhá časová prodleva nakonec Jakubovým houslím moc sluší. Jde o samostatný příběh, pro který není znalost předchozích knih nutná. Při čtení tak sice zmizí příjemný pocit znovushledání se se starými známými a napjaté očekávání, kam je tentokrát putování zavede, na druhou stranu jsou Jakubovy housle asi nejlepším úvodem do světa moravských upírů.

O Múzách jste určitě něco slyšeli. A také o lamiích, nebo minimálně o upírech. Všechna ta označení se vztahují k tomu samému: rase bytostí, která s námi sdílí svět, živí se lidskou krví a je spjata s přírodou mnohem více než my.

Vůbec prvním upířím filmem byl prý Meliesův Ďáblův dům (Le Manoir du  Diable, 1896) a prvým snímkem se slovem UPÍR v titulu americký Upír z pobřeží (1909). První Dracula, nebo tedy adaptace slavného románu Brama Stokera (1897), možná překvapivě vznikl v Rusku (1920) a je dnes dávno ztracený, ale zmizel navěky i ten druhý, maďarský Dracula (1921) a pohřešuje se i... Co bylo dál? Ověřte si znalosti v mega přehledu upířích filmů!

Jeden kolega recenzent napsal, že musíte mít dvě R. uprostřed ve jméně, abyste psali skvělé fantasy. Jenže než Američan George R. R. Martin usedl k psaní své Písně ledu a ohně, byl už uznávaným a oceňovaným autorem sci-fi a v roce 1982 ukázal, že stejně dobře umí psát i horory. Zrodil se upíří příběh Sen Ockerwee, který byl nominován na cenu Locus i World Fantasy Award.

Do St. Louis přijíždí cizí vyšší upír, mezi nemrtvými začíná bitva o území a Anita se ocitá v jejím středu. Jean-Claude, upíří Vládce města, ji chce pro sebe - jenže jeho nepřátelé mají jiné plány. A aby to všechno bylo ještě horší, v ohrožení je i Anitino srdce, když poznává zatraceně pohledného středoškolského učitele biologie Richarda Zeemana.

Nakladatelství Epocha se rozhodlo počínaje devátým dílem (Obsidiánový motýl) změnit image této série, vydávat ji ve vázané podobě s přebalem a s lepší grafickou úpravou.

Ať již jste nebo nejste skalními fanoušky Jiřího Kulhánka, je prostě neodiskutovatelný fakt, že každá jeho nová kniha pořádně rozvlní vody našeho literárního „SF rybníčku“ a nejinak to je i s jeho posledním románem Vyhlídka na věčnost. Pro ty z vás, pro které je každá Kulhánkova kniha navíc „povinnost“,  jsme si dovolili na Sardenu připravit tuto malou ochutnávku v podobě redaktorské reportáže. Věříme, že vás pobaví a naláká k přečtení nejen recenze, ale i knihy samotné a strávíte s ní rovněž nějakou tu bezesnou noc…

Vítejte v Morganville. Po západu slunce ale raději zůstaňte doma. Městu začínají vládnout ti, kdo nejsou úplně mrtví...

Texty o upírech se stávají čím dál populárnějšími a zubatí krasavci se pravidelně objevují i na filmovém plátně. Éra Bély Lugosiho však dávno minula. Dnes se na výslunní upírské slávy hřejí náctiletí mladíci, chladní svou krásou a něžní svým chováním, a pohledné slečny, které jsou v zásadě velmi milé, ale dokáží být i dosti drsné – když je potřeba...

Musím se přiznat, že jsem si po přečtení knihy dal před psaním recenze pauzu, abych nezačal obdivnými výkřiky typu: „Anita je prostě nejlepší!“, nebo „Já tu holku prostě žeru!“. Nechal jsem to v sobě pěkně uležet a teď můžu s klidnou hlavou začít psát.

Propadli jste zcela Upířím deníkům? Zajímá vás, jaké události předcházely jejich ději? Pak si určitě nenechte ujít další napínavou upíří sérii, ve které vás opět čeká velká dávka napětí, tajemna a romantiky.

Není akčňárna jako akčňárna...

Nazvat Anitu holkou do nepohody je asi tak trefné, jako říct, že v knihách Jiřího Kulhánka občas ukápne nějaká ta krev. Co příroda Anitě nedala na výšce, to jí nadělila na drsnosti. Tahle kočka ostrá jako maďarský guláš ochucený žiletkami by mohla drtit v zubech diamanty jako Marfuša oříšky. Nic jiného jí často ani nezbývá.