postapokalyptická sci-fi

Dobrých knih není nikdy dost a těch českých zvláště. Soutěžíme o knihu od českého autora... a už známe i vítěze!

V dnešní části si představíme rozdělení vědecko-fantastické literatury.

Víte jistě, jak se vaše činy projeví v budoucnosti? Křehké vztahy dcery a nevlastního otce odhaluje knižní thriller pražského autora.

Začíná to, jak už to tak bývá, globální katastrofou. Rodiče šli jednoho večera spát a ráno se prostě nevzbudí. Rozumějte, žádní rodiče, ani rodiče rodičů. Pro děti začátek podivného, mrazivého dobrodružství, pro čtenáře rodiče, začátek noční můry. Civilizace se hroutí, nejmenší opuštěné děti umírají, větší se stávají oběťmi úchylů, pedofilů a obchodníků s dětmi a vy, jakožto rodič, byste s tím nemohli absolutně nic dělat.

Patos, klišé, patriotismus, blackout – Vteřinu poté. Pokud se vám líbil například film Den poté, Sopka či Den nezávislosti, můžete po Vteřině poté v klidu sáhnout a litovat nebudete. Víte, na čem jste, ta kniha se v nohém ohledu i chová jako film. Vteřinu poté je totiž klasické čtení někam do vlaku či na dovolenou, napínavé, nenáročné, vtahující do děje a varující.

Poslední muž na Zemi se spolu s agentkou 355 a dr. Mannovou vydává na další, ještě riskantnější výpravu po Ampersandových stopách. Budou se muset přeplavit přes Tichý oceán, kde na ně číhá nebezpečí nejen v hlubinách, ale i nad hladinou.

Po téměř dvouletém putování napříč někdejšími Spojenými státy se Yorick Brown, poslední žijící muž na zeměkouli, společně s agentkou 355, dr. Allison Mannovou a svým opičákem Ampersandem dostávají do San Franciska.

Metro 2034 je jiné než jeho předchůdce, je více o příběhu, o motivaci postav, která je poměrně uvěřitelná i pochopitelná. Najednou nestojíme za zády mladíčkovi, který vyrůstal v podzemí, ale člověku, jenž zažil konec civilizace, při níž se vypařila i jeho rodina a musí s tím žít. Navíc sledujeme více příběhových linií, které jsou někdy lépe někdy hůře propletené.

Handmaid's Tale - vyprávění děvčete pro všechno, i tak by se dal přeložit název tohoto románu. Z názvu samotného jen těžko odhadnete dobu, ve které se příběh odehrává - ale už počáteční odstavce naznačují, že jde o postkatastrofický příběh, nakonec se však ukáže, že jde o antiutopii. Vypravěčka nám líčí podivnou variantu našeho světa, vypráví o svých osudech, a v prostřizích se vrací do doby, kdy ještě všechno bylo „normální“ a dává nám nahlédnout do scénáře změn, a neslitovného.