Plus

Zatímco předchozí svazek měl 388 stran, tenhle jich má 476. Zatímco v minulém se dostalo na dvacet autorů, dnes jich lze číst pětadvacet. Zatímco první díl (stal se, mimochodem, díky ceně Akademie science fiction, fantasy a hororu nejlepší antologií roku) mapoval úvodní polovinu minulého století i století devatenácté, svazek momentální podchycuje následující tři desetiletí do konce sedmdesátých let. Zač ta éra stála?

"Good grief,“ povzdychne si vždycky Charlie Brown, hlavní hrdina ságy Peanuts, když propadne úzkosti, depresi či naprosté beznaději.  Výbor Můj ty smutku! (1960 až 2000) dokazuje, že příběhy  Peanuts jsou obvykle prodchnuty melancholií, nostalgií nebo dokonce nefalšovaným žalem. Můj ty smutku! navazuje na výbory Svět podle Snoopyho a Láska podle Snoopyho.

Darren Shan není na našich stránkách žádným nováčkem. Pravidelně vás zásobujeme recenzemi z jeho nejslavnější upírské ságy upírova pomocníka Darrena. Dnes zde máme ovšem něco naprosto odlišného a v rámci spisovatelovy tvorby ojedinělého ve všech směrech. Procesí mrtvých je prvním románem, který je zaměřen na dospělé publikum.

Fantasy čtenáři mají Tolkiena, scifisti zase Verna. Lovecraft by měl být povinnou čítankovou četbou pro děsumilovnou část lidské populace.

Evropská unie chystá znovuzavedení trestu smrti. A k tomu budou členské státy potřebovat školené katy. I Česká republika si na úřadech práce podle vhodnosti profilů vytipuje 10 uchazečů. Pro ty je pak pořádán rekvalifikační kurz.

Při čtení musíme akceptovat pro tehdejší pulpové magazíny povinnou dávku patosu a toho, co je dnes považováno za ubohé klišé – hrdina překonává překážky plavným skokem šelmy, jeho svaly jsou vždy ocelové, v očích cizince tmavé pleti se blýská zloba a zbraně třímané v mocných údech árijských dobyvatelů září jako slunce.

Vlkodlaci momentálně surfují na nejnovější přílivové vlně popularity dětí noci, bohužel ale často zůstávají ve stínu krvesajů. Oproti upírům vypadají hloupí, neohrabaní a zanedbaní. Plebs. Viktor Pelevin ve Svaté knize Vlkodlaka objevuje „nadvlkodlaka“. Jakýsi ideál dokonalého kožoměnce. A vynechal nemrtvé úplně – jaká úleva.

Teda Chianga u nás už důvěrně známe. Víme, že píše velice pomalu, a zatím jen povídky. A také víme, že stojí za to si na každé jeho slovo počkat. Pokaždé jde totiž o příběh, který je nejen dobře napsaný, ale také myšlenkově velice bohatý. Na jednu stranu bourá a překračuje hranice žánrové literatury, na straně druhé nemůže nikdo popřít, že píše science fiction, protože takový pocit úžasu, jaký nad jeho díly lze zažít, dokáže dát snad jen vědecká fantastika.

Nakladatelství Albatros si v červnu připravilo bohatý výběr titulů, které potěší srdce dětí. Nicméně se nezapomnělo ani na dospělé, kteří si na své přijdou v nakladatelství Plus. Do nabídky se nám vloudila slibně vypadající teoretická publikace o detektivkách, čemuž jsme nedokázali odolat.

V Rusku údajně vyvolal tento titul dvojí ohlas – na jedné straně nekritické nadšení ze strany čtenářů, na straně druhé pekelné zatracení od kritiků. Obě reakce jsou poněkud přehnané. Ve skutečnosti je Svatá kniha vlkodlaka souborem inteligentních postřehů z postkomunistického Ruska a názorně podaných satori. V mentalitě současného Ruska si jistě každý Čech najde něco povědomého, nebo naopak varovného.

Zábavný, svižně napsaný román, jehož bizarní zápletka a výstřední imaginace kupodivu zároveň vypovídají mnohé o krizi identity i hodnot, v níž se zmítá soudobé Rusko. Viktor Pelevin patří k nejvýznamnějším a nejčtenějším současným ruským spisovatelům. Vychází v překladu Ondřeje Mrázka.

Strhující, velkoryse rozvržený román o spletitém putování iluminovaného židovského rukopisu napříč pěti staletími od držitelky prestižní  Pulitzerovy ceny.

V šestákových románech, které se odehrávají na počátku dvacátého století, není nouze o šílené vědce, děsivé příšery, ďábelské vynálezy a neohrožené hrdiny, kteří se mezi tím vším prohánějí ve starodávných automobilech a v zatáčkách si jednou rukou přidržují buřinku. Na toto svébytné literární odvětví existují všehovšudy dvě kultovní parodie. Český film „Adéla ještě nevečeřela“ a francouzský komiks „Neobyčejná dobrodružství Adély Blanc-Sec“.

Pokud bychom měli rok 2010 nějak hodnotit z knižního hlediska, tak by to rozhodně byl rok stripů. Tento rok se totiž na pultech objevilo hned pět zásadních titulů tohohle žánru!