RECENZE: Philip K. Dick, Předposlední pravda

Článek od: Lament - 13.09.2012

Předposlední pravda patří k příběhům, které napsal Dick ve svých nejlepších letech. Je to poznat na lehkosti, s jakou dokáže vyjádřit svou vizi tak, aby byla zcela srozumitelná a zároveň nebyla zjednodušená až na kost. K tomu si přimyslete na mistra výjimečně akční styl, který je dosti vzdálený jeho nejslavnějším „filozofickým traktátům“ Sní androidi o elektrických ovečkách? nebo UBIK.

FILM: Total Recall (2012)

Článek od: Anonym - 16.08.2012

V této recenzi nového stejnojmenného filmu budu několikrát odkazovat k onomu 22 let starému. A bude to ode mě naprosto fér srovnání.

RECENZE: Philip K. Dick, Podivný ráj a jiné povídky

Článek od: Monika Slíva - 17.03.2012

podivný rájVšechny povídky ve sbírce napsal Philip K. Dick v průběhu pouhých dvou let 1953 a 1954 a nejgeniálnější na tom všem je fakt, že pokud netušíte, jak jsou staré, ve snu by vás to nenapadlo. A pokud to víte, o to víc jste udivenější, protože všechny vyznívají naprosto současně, či spíše nadčasově a prakticky žádná z autorových myšlenek neztratila svoji platnost.

RECENZE: Philip K. Dick, Tři stigmata Palmera Eldritche

Článek od: Jan Žlebek - 14.10.2011

Společně s hlavními hrdiny se tentokrát poženeme z jedné halucinace do druhé, kolotočem snů a přání napříč platónskou jeskyní v marné snaze najít ve světle Dickovy pochodně ten jediný a pravý stín. Bude nás provázet Palmer Eldritch a jeho zlověstná znamení, temný cizopasnický bůh z odvrácené strany nevědomí. A ačkoliv autor nabízí místo jednoduchých odpovědí na složité otázky spíš další a další dotazy v duchu sokratovského dialogu, nemusí nás to mrzet. Někdy je totiž důležitější pochybovat než vědět.

RECENZE: Philip K. Dick, Marsovský skluz v čase

Článek od: Jan Žlebek - 23.09.2011

Znáte rčení, že zážitek nemusí být pozitivní, hlavně když je silný? Máloco jiného vystihuje knihy amerického vizionáře a literáta Philipa K. Dicka tak přesně, jako tento postřeh. Dickovo halucinatorní, uhrančivé a pochmurné dílo se totiž jakékoliv škále „líbí-nelíbí“ naprosto vymyká. Na druhou stranu o tom, že autorovy spisy dokážou otřást čtenářem silou středně těžké autohavárie, nelze pochybovat.

RECENZE: Philip Kindred Dick, Marsovský skluz v čase

Článek od: Lament - 13.09.2011

Nakladatelství Argo zdárně pokračuje ve vydávání děl Philipa K. Dicka. Marsovský skluz v čase u nás už jednou vyšel (1998, Leonardo), ovšem s překladem tak typickým pro 90. léta minulého století. Nyní se tedy konečně můžeme pokochat bublákem adekvátnějším, a zapomenout na všechno humorné z první verze. Redakce varuje: Po přečtení začala Lament projevovat známky podivného chování. Hnic.

SLOUPEK: Päť kníh, ktoré ma najviac ovplyvnili (Mato)

Článek od: Martin Kochlica - 03.05.2011

Raz som sa dozvedel, že nejaký Stephen King píše hrôzostrašné horory. Knihy Karla Maya, J. F. Coopera, G. F. Ungera či Zane Graya som už prečítal všetky a mal som vnútornú potrebu posunúť sa niekam ďalej, tak prečo neskúsiť horor? Prehrabal som sa v rodičovskej knižnici a našiel Muža na úteku. Jediné čistokrvné Kingovo scifíčko vydané pod pseudonymom Richard Bachman

RECENZE: Philip K. Dick & Roger Zelazny, Deus irae

Článek od: Jan Žlebek - 13.10.2010

Postapo má mnoho tváří. Můžete spatřit tu naturalisticky drsnou z filmu 28 dní poté, americkým patriotismem přeplněnou tvář Pošťáka nebo poznat romantický Vodní svět. V knihách můžete se zkázou bojovat po vzoru Wyndhamových hrdinů Dne trifidů, stejně jako lze podléhat zoufalství jako ústřední dvojice McCarthyho Cesty. Nebo je možné obrátit se k Bohu a hledat vysvětlení a spásu v náboženském životě. Jenže ve světě, kde Nietzscheho „Bůh je mrtev“ do zemského povrchu vypálily jaderné hlavice, je těžké uvěřit v cokoliv jiného než ve zkázu. A protože žít je třeba a věřit také, služebníci Dea irae/Boha hněvu se klanějí tomu, co je nezpochybnitelné.

LIDÉ: Philip Kindred Dick

Článek od: Jan Žlebek - 13.10.2010

Philip K. Dick započal svou cestu životem 16. prosince 1928 v Chicagu, zesnul krátce po padesátce 2. března 1982 v kalifornském Orange. Podobně jako mnoho géniů hudby či malířského umění se i tento americký autor dočkal největší slávy až po smrti. Jeho životní dráha byla poznamenána bojem se schizofrenií a experimentováním s drogami. Právě tyto zážitky byly možná tou cenou, již autor zaplatil za svou spisovatelskou jedinečnost. Zážitky s pozměněným stavem vědomí silně ovlivnily Dickovu tvorbu, v níž lze najít autobiografické obrazy skepse ohledně povahy reality, vážné otázky (ne)normality myšlení či věrné popisy halucinatorních stavů. Na jaře roku 1974 prožil mystický zážitek spojení s paprskem růžového světla, jež považoval za osobní setkání s Bohem a jenž ovlivnil jeho tvorbu i jeho samého až do smrti. Ačkoliv první román napsal již ve čtrnácti letech, ocenění kritikou i čtenáři přišlo až mnohem později.

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - P. K. Dick