M. Žamboch

Jak bylo na křtu nové knihy Miroslava Žambocha? To se dozvíte na následujících řádcích.

Pokud nebudeme počítat 28. díl populární série Agent JFK Na vlastní pěst, uplynul od posledního románu Miroslava Žambocha rok a pár měsíců. Někteří si možná mysleli, že Žamboch bude psát už jen Kováře, nebo místo psaní přešel k pouhému čtení a degustování dobrého vína. Nyní se potvrzuje, že ani jedna z možností nebyla správná.  Do světa totiž vyrazila jeho nová kniha Ve službách klanu v papírové, ale i elektronické podobě.

Na Jirku Procházku teď přímo navazuje druhý ze zakladatelů série – Miroslav Žamboch.

Upíři, katany, nemrtví nacisti, výbuchy, speciální jednotky, střelba. Žamboch.

K završenému desátému roku fungování časopisu přináší redakce Pevnosti čtenářům dárek v podobě nových knižních příloh.

Nečekejte ode mne klasickou recenzi, to od skalního příznivce Miroslava Žambocha nemůžete očekávat, ale snad vám tento text přinese alespoň nějaké informace. Slibuji, že se budu snažit být objektivní.

Tímto Vás srdečně zveme dnes v úterý 13. prosince od 17:00 do Paláce knih Luxor na Václavském náměstí.

Každá cesta má nějaký počátek. Některé začnou spontánně, jiné jsou výsledkem mnohaletých příprav a analýz. Moje cesta k fantastice začala díky televizi. Ono už je to deset let, co malý Štěpánek viděl na videokazetě Jacksonovo Společenstvo Prstenu. Svět Středozemě mě okamžitě uchvátil a byl jsem celý dychtivý, jak to celé dopadne. A pak přišel šok. Ono je to podle knížky! A když už se světem Pána Prstenů začít, tak rovnou od píky.

Před časem měli čtenáři možnost na webu Sardenu a Pevnosti nakouknout pod pokličku budoucích osudů agenta Johna F. Kováře. Nyní ji můžeme odklopit úplně a prozdradíme vám, dychtivým fanouškům, na co všechno se těšit.

Kolem sedmnácté hodiny se v útulné restauraci v Kralupech n. Vltavou setkalo několik anonymních postav s černými brýlemi na očích a tajemnými zavazadly v ruce. Jak příhodně poetický začátek pro setkání otců JFK s autory, jimž vložili agentův osud do rukou.

Na konci Odplaty Žamboch nasazoval hrdinu do správných kolejí, ale ve svém dalším díle do akce poslal… Vincenta Vegu. Jak vidno - přátelé, kteří mají potenciál naplnit celou knihu, Johnovi došli, naštěstí je tu ještě nepřítel.

I přes čtivý příběh a především zajímavý nápad napsat ho z pohledu nepřítele však Hitman není zcela dokonalý. Na vině je především postava (anti)hrdiny Dotchiho.

Bývalý gladiátor, bývalý nájemný bijec, vrah. Kráčí z temnoty do temnoty, nikdo a nic ho nemůže zastavit. Nemá rád lidi a ty, na kterých mu záleží, je možné spočítat na prstech jedné ruky. Přesto, nebo právě proto, existuje mnohem víc těch, jejichž životy zachránil, než těch, které zabil. A v zabíjení je nejlepší…