M. Linc

Rok se s rokem sešel a máme tu další Žoldnéře fantasie, tentokrát ve znamení populárního steampunku. 

Linc využívá svého světa na maximum  a díky všemu, co si o reáliích a vůbec zbraních nastudoval, je dokonale autentický.

A protože dobrého dobrodružného čtiva není nikdy dost, a zvlášť teď na Vánoce, dopřeje nám tvůrčí tým ještě čtvrtý kousek nazvaný V prachu a krvi, o který se postaral další z autorů nové mladší generace - Míla Linc. A jako bonbónek i krátký rozhovor s autorem knihy...

Trvalo to šest let, ale dočkali jsme se. Editor Martin Fajkus je zpátky s další antologií a my se jí nyní podíváme společně na zoubek.

Sarden slaví dvanácté narozeniny a vítá na svých stránkách gratulanty, které dobře znáte díky jejich tvorbě...

Trvalo dva roky a pár měsíců, než se spisovatel Míla Linc konečně vrátil na pulty knihkupectví s další knihou. Nepočítáme-li příspěvek do série o Marku Stoneovi, jedná se teprve o jeho druhý román.

Předem sděluji, že zářijová XB-1 patří mezi ty slabší, ovšem ve vztahu k předchozím číslům to vůbec nemusí být záporné hodnocení.

Ahoj lidi. Vím, že autor by měl oslovovat své čtenáře skrze své příběhy. Já to rád udělám a budu k vám promlouvat ze stránek knih: ale protože může jít o úkaz strašidelný (na mě knížka začít mluvit, tak se leknu), rád bych vás před tou další varoval. Tak se snad nebudete zlobit, když se vám vnutím na monitor a předem vás na tu událost připravím.

Před časem měli čtenáři možnost na webu Sardenu a Pevnosti nakouknout pod pokličku budoucích osudů agenta Johna F. Kováře. Nyní ji můžeme odklopit úplně a prozdradíme vám, dychtivým fanouškům, na co všechno se těšit.

Již po miliony let proudí řeka Vltava naší krajinou. Byla svědkem toho, jak se v jejím okolí objevovali a postupně usazovali první lidé, kteří ji uctívali a děkovali jí za všechny dary, jež jim poskytovala. Cítila, jak na jejích březích probíhají nelítostné bitvy, protože o ta nejlepší místa v jejím okolí byl vždy velký boj. Občas dokazovala svoji sílu a nespoutanost tím, že smetla do hlubin ta nicotná lidská stvoření i s jejich příbytky a pustošila obdělaná pole. Někdy však také musela ustoupit, protože lidská mysl dokázala stvořit díla, která ji spoutala a dokázala využít její dravosti a síly.