Antologie

Ivan Adamovič po letech pátrání v literárních archivech a pozůstalostech poskládal dohromady dvě desítky možná zapomenutých, možná trochu out-of-date dílek slavných i zcela neznámých autorů. Smekám klobouk, obrazně řečeno, nad jeho pílí a trpělivostí, se kterou se pustil do rýžování zlatinek ukrytých mezi tunami hlušiny i mezi opakovaně vydávanými povídkami. A obdivuji i jeho krátké medailonky autorů, někdy i s popisem složité cesty, kterou editor musel projít, než mohl příspěvek do této antologie zařadit.

Již po miliony let proudí řeka Vltava naší krajinou. Byla svědkem toho, jak se v jejím okolí objevovali a postupně usazovali první lidé, kteří ji uctívali a děkovali jí za všechny dary, jež jim poskytovala. Cítila, jak na jejích březích probíhají nelítostné bitvy, protože o ta nejlepší místa v jejím okolí byl vždy velký boj. Občas dokazovala svoji sílu a nespoutanost tím, že smetla do hlubin ta nicotná lidská stvoření i s jejich příbytky a pustošila obdělaná pole. Někdy však také musela ustoupit, protože lidská mysl dokázala stvořit díla, která ji spoutala a dokázala využít její dravosti a síly.

Jako víkendové čtení jsme vám připravili zejména obsáhlou a citlivou Alčinu recenzi na cenami ověnčenou a neuvěřitelných příběhů plnou antologii Černá šťáva Australanky Margo Lanaganové: "Občas se člověk dostane na zvláštní místo. Nemusí být cizokrajné, tajuplné ani děsivé, je jen prostě něčím zvláštní. A všechno, s čím se tam potkáte, je také zvláštní, ale přitom víte, že už to tady funguje tímto způsobem nesmírně dlouho a pro starousedlíky se o žádné výjimečnosti nejedná. Tak jen chodíte s očima široce otevřenýma a vnímáte ten rytmus života, který je jiný než cokoliv, co jste kdy poznali. Občas se ráno probudíte a pod víčky ještě zachytíte poslední záchvěvy zvláštního snu. Už vás nepřekvapuje, že byl takový – jaký jiný by asi na tomto místě mohl být? A tak se pomalu sžíváte s tímto světem, smiřujete se s jeho zvláštností, která vás začíná svým způsobem těšit, a nakonec se přistihnete, jak v radostné očekávání vstupujete do dalšího dne tohoto výjimečného období na zvláštním místě...

Sbírka povídek Zabij/zachraň svého mimozemšťana z tradiční edice Ikaros by se podle mého názoru při bilancování počinů roku 2010 měla zařadit také poměrně vysoko.

Ondřej Jireš pro tuto svoji antologii vybral pětici autorů - Vilmu Kadlečkovou (dáma má přednost), a muže - (v pořadí podle juniority) Vladimíra Šlechtu, Jiřího W. Procházku, Ondřeje Neffa a Jaroslava Velinského, a přiměl je napsat další novelu do jejich oblíbeného světa. Tato výjimečná kniha a její příběhy si zaslouží pořádnou recenzi...