Vzhľadom k tomu, že nová vlna (alebo názov?) new space opera značne zvýšila záujem o vesmírne dobrodružstvá, rozhodol som sa, že sa zoznámim s jedným z popredných predstaviteľov tohto vynoveného žánru.

V předchozí části jsme byli svědky nejrůznějších hrůzných problémů, které by nastaly, kdyby elektrony přestaly vykonávat svoji funkci. Co se dělo dále, se dozvíme na následujících řádcích...

Jdu po ulici a vychutnávam si poklidnou letní atmosféru. Je polovina července. Teplo, klídek, pohoda. Nezvykle tichá pohoda uprostřed velkoměsta. Park, trávník, stromy, kašna, uklizené chodníky. Je krásně. Venku v reálném světě i uvnitř v mé duši. Včera v poledne jsme se vzali. Já a Penelopa.

Orson Scott Card je ďalší z amerických spisovateľov, ktorého mnohí stále radi priraďujú k „mladej“ generácii autorov fantastiky. Mladík, čo už má dávno po päťdesiatke... Nových a mladých vĺn bude určite ešte kvantum, pravdou však ostáva, že Card vniesol do žánru sci-fi závan čohosi nového. Spravil tak Enderovou hrou v roku 1985 a čuduj sa svete, ešte aj po vyše dvadsiatich rokoch pôsobí (kniha) sviežo a hravo. Príbeh o detskej škole určenej na výcvik elitných vojakov je vo svojej jednoduchosti geniálny. Termiťáci nás nemajú radi. My nevieme, čo vlastne chcú, tak sa pripravujeme na ich vyhladenie. Ak to samozrejme stihneme skôr ako oni vyhladia nás, keďže nám tiež nerozumejú.

Když se naši předkové sešli někde v jeskyni u ohně, vyprávěli si příběhy. Mýty a báje předávané z pokolení na pokolení, střežené a chráněné každou tlupou jako ten nejcennější poklad. Společně sdílené vyprávění skupinu stmeluje, vytváří její identitu, jasně rozděluje nás a ty ostatní. Ty ostatní, kterým jsme to neřekli. Je vždy jen otázkou času, než si nově vzniklé souručenství lidí vytvoří svou zásobárnu narací. Fanoušci sci-fi jsou novodobá tlupa. A tohle je jeden z těch příběhů.

V pátek 17. dubna 1998 v patnáct hodin šestnáct minut dvaadvacet sekund středoevropského letního času (SELČ) zhasl v Paříži na Eiffelově věži světelný panel, jenž oznamoval odpočet do začátku roku 2000. Zbývalo necelých 623 dní.
 

Je to debut. Presne to cítiť z prvého dielu Doby temnoty. Neočakával som Trpaslíkov a predsa som sa nemohol ubrániť miernemu sklamaniu. Dej tvorí Lodrikove vyhýbanie sa intrigám šľachty, ktorej nový guvernér dvakrát nevonia a robia všetko preto, aby ho zniesli z povrchu ulldartského.

Richard Fell je úspešný detektív, ktorý každý deň vyrieši minimálne jeden prípad, čo sa zákonite odráža na jeho hodnosti a výplatnej páske. V práci ho majú radi a jeho parťák vo vyšetrovaní je dokonalým spolupracovníkom. V rodinnom živote mu panuje šťastie a spokojnosť - má nádhernú a oddanú manželku a talentovanú dcérku...

Stíny v létě Daniela Abrahama. Zní to jako skutečné léto plné příslibů a očekávání, zvlášť když se jedná o další, již třetí, knihu z edice Moderní díla fantasy nakladatelství Laser-books. Daniel Abraham, čerstvý čtyřicátník, knihu napsal v roce 2006 jako první díl tetralogie Kvartet vysoké ceny, což je pouze dalším z, čím dál častějších, důkazů efektivity našich nakladatelů.

Řečeno slovy jednoho kritika: „Česká fantastika má příliš málo debutů na to, abychom je mohli přehlížet.“ A je to nepochybně pravda. Ať už se vám to líbí nebo ne, knihy jsou byznys jako každý jiný a vydání textu neznámého českého autora je prostě risk, který mnoho nakladatelů není ochotno podstoupit. O to větší dík potom patří nakladatelství Straky na vrbě, které nejen že se nebojí vydávat české debuty, ale ještě se tím i systematicky zabývá. Jednou z takových nadějných prvotin je i trilogie Kočičí noci Blanky Jiruškové a právě na ni se podíváme v následujícím krátkém článku.

Čitatelia, pózor! Military scifi, hovorí vám to niečo? Pováľajte na jazyku toto slovné spojenie a povedzte mi, aké asociácie vo vás vyvoláva! „Vojenčina.“ „Dril.“ „Priateľstvo zocelené bojom.“ „Akcia.“ „Streľba.“ „Mariňáci a ich autor Robert Fabian.“ Stop! A práve o tomto kráľovi českej military scifi vám teraz porozprávam. Pohov!