Obrázek uživatele Monika Riesová

Historie

Členem již
1 rok 9 měsíců

Moje příspěvky

Psát recenze je někdy setsakra těžká práce. Pokud je kniha skvělá, je to jednoduché a jediná nepříjemnost, která vás může potkat, je ta, že vám dojde zásoba superlativů. Pokud je kniha hodně mizerná, je to o něco složitější, protože je třeba nepěkné a občas i vulgární výrazy, které vám naskakují, zabalit do diplomatického kabátku. Ale pokud je kniha průměrná stejně jako tisíce dalších a hodnocení by se dalo shrnout do slov nenadchne, neurazí, je recenzování velmi zoufalý a bolestivý proces. A to je bohužel i případ dračího románu Iskari - Poslední Namsara.

Londýn Červený, Šedý, Bílý a Černý. Čtyři paralelní světy lišící se přídělem magie i schopnostmi obyvatel a jediný mág, který mezi nimi může přecházet. Spolu s královským dědicem a všehoschopnou pirátkou převrací naruby všechna dogmata platná v dosavadním rozdělení společnosti a zároveň jsou jediní, kteří by mohli překazit Setkání stínů.

Draci jsou vděčnou součástí fantasy příběhů. Vzpomeňte si třeba na Eragona či na Daenerys a její miláčky... Dokonce ani slavná série o Harrym Potterovi se bez nich neobešla. Mladí drakomilci tak jistě najdou zalíbení i v knize Ohnivá křídla – Dračí věštba, která v sobě ukrývá kouzelný příběh odehrávající se uprostřed pohádkového dračího společenství, kde se ovšem zcela nepohádkově válčí o trůn.

V Primorii se schyluje k finální bitvě. Angra a jeho magie Rozkladu hrozí vše utopit v nenávisti, zmaru a tupé poslušnosti. Zimní královna Meira se tak vydává vykonat to, co je potřeba, aby byl Angra poražen a svět byl zase v pořádku, očištěn a zbaven magie, která tady v lidech probouzí jen to nejhorší.

Žena je jako labuť. Krásná, a přece plná protikladů. Navenek mírná, uvnitř divoká. Zdánlivě křehká, ale ve skutečnosti oplývá neuvěřitelnou vnitřní silou. Umí roztáhnout křídla i pokorně sklopit hlavu. A když jde do tuhého, zvládne i nepříjemně zobáknout.

Obléct brnění, opásat se mečem, nasednout na válečného oře a s věrným panošem se vydat do dalekých zemí bojovat s nepřáteli, nadpřirozenými bytostmi či rovnou bohy. Ve jménu lásky, cti a přátelství podnikat lstivé výpravy, bít se na život a na smrt a prožívat neuvěřitelná dobrodružství. Nemusíte snít, stačí jen otevřít knihu Tamuli.

Ahoj, jmenuji se Mike, vlastně Mycroft. A koho hned napadla spojitost s Sherlockem, má plusové body. Jsem totiž naprosto geniální, superinteligentní, říkejte tomu, jak chcete, ale zkrátka mi to pálí. Jak se to pozná? Třeba tak, že kromě svých obvyklých úkolů zvládnu naplánovat revoluci. To koukáte, co? Jasně, že jsem v tom nejel sám, ale rozhodně jsem udělal dost práce. Jinak mám zálibu ve vtipech a vlastně ve všem lidském. A jsem počítač.

Řád věčných trnů nenabízí konejšivou náruč, ale temný příběh, ve kterém do poslední chvíle nevíte, na čí straně vlastně stojíte.

Objevování vesmírných dálek je lákavé a spisovatelsky vděčné téma. Dalo by se očekávát, že v dnešní době intenzivního technického pokroku ztratí žánrová klasika, která u nás vyšla poprvé v roce 1978, své kouzlo a bude mladší generaci připadat zastaralá a mimo mísu. Ovšem Příběhy pilota Pirxe dokazují, že pokud autor umí skvěle psát a dát vyprávění etický a filozofický přesah, dokáže zaujmout i moderního čtenáře.

Zimní království se osvobodilo od nadvlády Jara, zlo bylo zažehnáno a Meira se stala královnou. Zní to jako šťastný konec, ale není tomu tak. Meira se zoufale snaží být dobrou královnou, která bude spravedlivě a dobře vládnout svému zbídačenému lidu.

Stránky