UKÁZKA: Ursula K. Le Guinová, Velká radost ( Plameňák na konci léta)

×

Článek od: Redakce - 25.03.2016

Dnes nabízíme ukázku z povídky Velká radost, která je součástí antologie Plameňák na konci léta. 

Možnosti, které nabízíčlověku letadlo – tedy: dolet pár tisíc mil, druhý konec světa, kokosové palmy, ledovce, póly, Polky, láma, lama atd. – jsou žalostně omezené oproti nesmírné šíři a rozmanitosti zážitků, jež poskytuje lidem věci znalým samo letiště.

Letadla jsou stísněná, přecpaná, rušná, hlučná, zabacilená, děsivá a nudná a podává se v nich neobvykle odporná strava v absolutně nesmyslných intervalech. Letiště, ač jsou větší, mají s letadly společnou tlačenici, ohavný vzduch, kravál a neustálé napětí, zatímco strava na nich podávaná je dokonce ještě odpornější a skládá se výhradně ze smažených žmolků jakéhosi čehosi; a přitom místa, kde to musíte jíst, bývají tak depresivní, že by to jednoho dohnalo k sebevraždě. V letadle jsou všichni přikurtováni k sedadlům bezpečnostními pásy a mohou se pohybovat pouze během velmi krátkých časových úseků, kdy smějí postávat ve frontě na vyprázdnění měchýře, načež je těsně předtím, než dosáhnou vytouženého kamrlíku, odšikanuje tlampač zpět do stavu strnulosti zajištěné pásem. Zato na letišti, tam se lidé obtížení zavazadly řítí sem a tam chodbami bez konce jako duše, kterým dal ďábel nepřesnou a každé jinou mapu únikových východů z pekla. Tyto spěchající lidi pozorují jiní lidé sedící v plastových sedátkách přišroubovaných k podlaze, kteří by klidně mohli být sami přišroubováni k oněm sedátkům. A tak jsou si nakonec letadlo a letiště rovny – právě tak, jako je dno jedné žumpy rovno dnu žumpy vedlejší.

Pakliže nemáte vy ani letadlo zpoždění, letiště pro vás není ničím víc než snovou, krátkou a mizernou předehrou k reálnému, dlouhému a mizernému letu. Ale co když je mezi vaším příletem a navazujícím odletem pětihodinová pauza anebo co když vaše letadlo přiletělo pozdě a vy jste navazující spoj zmeškali anebo co když se navazující spoj zpozdil anebo co když personál jiných aerolinek stávkuje za balíček zaměstnaneckých výhod a vláda dosud nepovolala Národní gardu, aby zpacifikovala tuto hrozbu mezinárodnímu kapitalismu, takže personál vašich aerolinek se snaží zvládnout dvakrát víc lidí než obvykle anebo co když se vyskytnou tornáda či bouře či blizzardy anebo náhle chybějí malé a důležité kousky letadla anebo co když jde o kterýkoli jiný z tisíce důvodů (jež letecká společnost nikdy a za žádných okolností nezavinila a jen zřídkakdy v danou chvíli vysvětlí), proč ti, kdo měli namířeno kamsi letadlem, jen tak sedí a sedí a sedí a sedí na letišti a nemají namířeno nikam?

Z tohoto pohledu (který nejspíše odhaluje pravou podstatu věci) není letiště předehrou k samotné cestě ani místem změny: je to zastavení. Špunt. Zácpa. Letiště je místo, odkud nemůžete nikam. Ne-místo, kde neplyne čas a kde není naděje na jakoukoli smysluplnou existenci. Konečná: opravdový konec. Letiště neposkytuje žádné lidské bytosti nic, jedině přístup k intervalu mezi lety, ke světu mimo lety. K mimoletům.

Tento fakt si jako první uvědomila Sita Dulipová ze Cincinnati, a tak objevila mimoletovou techniku, kterou nyní používá většina z nás.

Anotace: 

Malý průřez současnou americkou fantastickou (ne-realistickou) literaturou psanou v duchu klasické vypravěčské tradice Poea, Twaina či Bradburyho, ovšem z ženského úhlu pohledu. Jednotlivé povídky jsou velmi různorodé, i když leccos mají společného: svobodný a suverénní přístup k žánru, skvělé vypravěčské řemeslo, vtip a nadhled… a ženské hlavní hrdinky. Šest malých klenotů vylovených z moře anglosaského psaní. 

Šest fantastických povídek od pěti fantastických žen!

Plameňák na konci léta

Nakladatel: Gnóm!

Překlad: Němeček, Jakub

Popis: 1× kniha, brožovaná, 152 stran, 11,5 × 16,5 cm, česky

Rozměry: 11,5 × 16,5 cm

Rok vydání: 2016 (1. vydání)

 

Přidat komentář